V dnešní době se hojně používá termín „depka“ pro označení špatné nálady, třeba po špatném týdnu v práci. Skutečná deprese je ale daleko komplikovanější a provází ji specifické příznaky trvající minimálně dva týdny. Jak ji rozeznat od chvilkového splínu a kdy už je třeba navštívit odborníka?
Existuje hned několik druhů depresí, přičemž většinu spojují velmi podobné příznaky. Nejnebezpečnější formou je tzv. endogenní deprese, která také bývá nazývána pravou depresí. Na rozdíl od ostatních druhů depresí totiž není vázána na příčinu, ale přijde náhle díky nevyváženému chemickému prostředí v mozku. Mezi další nejznámější druhy depresí patří např. poporodní deprese, sezónní deprese, reaktivní deprese atd. Nesnažte se stanovit si diagnózu! Pokud u sebe zpozorujete nějaký z následujících příznaků, zvažte návštěvu odborníka.
Beznadějný výhled do budoucnosti je jeden z nejčastějších příznaků deprese. Pokud máte pocit, že vás v životě již nic dobrého nečeká a každý další den je pro vás stejným utrpením, které nemá naději na zlepšení, pak urychleně navštivte odborníka. Zcela jistě totiž trpíte depresí!
Lidé s depresivním onemocněním mají k vlastní osobě většinou velmi negativní vztah, který občas vyústí až v čirou nenávist. Dochází k častému sebeobviňování, přehnané sebekritice a svůj život leckdy vidí jen jako řadu svých vlastních selhání. Někteří lidé trpící depresivním onemocněním se pak mají tendenci za zklamání nad sebou samými trestat např. sebepoškozováním, kdy pocity vlastní marnosti je mohou dohnat až k myšlenkám, že by bylo na světě lépe bez nich a pomýšlejí na sebevraždu. V takovém případě je zapotřebí bez váhání navštívit odborníka nebo využít některou z krizových linek, které jsou pro podobné účely zřízeny.
Už vás nic nebaví jako dřív? Vaše koníčky vám ubývají a ty, co vám zbývají, už vás nijak zvlášť netěší? I toto je jeden z hlavních příznaků depresivního onemocnění. Ztráta zájmu se netýká ale jen koníčků a volnočasových aktivit. Při depresivním onemocnění často dochází k omezení kontaktu s přáteli a rodinou, snížené sexuální touze nebo dokonce impotenci.
Jedním z důvodů, proč už vás možná věci nebaví tak jako dřív, může být i nedostatek spánku. Depresivní onemocnění bývá provázeno častým pocitem únavy, nočním buzením nebo nespavostí. Nespavost z jiných příčin může naopak přispět k rozvoji depresivního onemocnění! Nedostatek spánku pak může vézt až k úzkosti, která depresivní onemocnění často doprovází. Mezi příznaky úzkosti patří: nervozita a neklid, zvýšená tepová frekvence, zrychlený dech, nadměrné pocení, pocity paniky či strachu, třes nebo záškuby svalů a potíže se soustředěním.
Zpozorněte, pokud u vás dojde k prudkému úbytku či nárůstu váhy. Nejen ztráta chuti k jídlu může být projevem deprese. Může se objevit naopak i nekontrolovatelné přejídání, v některých případech doprovázené následným zvracením. Tato porucha příjmu potravy se nazývá bulimie. Stejně jako nedostatek spánku i ona může být projevem, ale i příčinnou depresí.
Občas se stane každému, že neovládne své emoce. Stává-li se vám to však často, může to být dalším projevem depresivního onemocnění. Deprese totiž mohou způsobit změny nálady, mezi které patří např. nekontrolovatelný pláč nebo výbuch vzteku.
Pokud máte podezření, že trpíte depresivním onemocněním, neváhejte navštívit odborníka. Můžete využít i placených terapií, které nabízejí naprostou anonymitu. Své duševní zdraví v žádném případě nezanedbávejte, protože jde ruku v ruce s fyzickým. Dlouhodobě neléčené depresivní onemocnění tak může například oslabit imunitu či způsobit změny v centrální nervové soustavě.
