Pověry o černých kočkách přebíhajících přes cestu, rozbitých zrcadlech a rozsypané soli jsme slyšeli všichni. Méně známé už jsou pověry z jiných zemí světa. Přinášíme vám seznam deseti věcí, o kterých jste pravděpodobně vůbec nevěděli, že dle pověr nosí smůlu.
V Čechách máme zažitou pověru, že by se svatba neměla konat v květnu: „Svatba v máji, nevěsta na máry“, říká se. V některých latinskoamerických zemích však lidé věří, že nevhodným dnem pro svatbu je úterý. Úterý považují za nešťastný den, dokonce u nich byly filmu o pátku třináctého přejmenovány na úterý třináctého. V tento den nejen, že byste neměli uzavírat sňatek, ale dle latinskoamerické pověry byste raději neměli ani vycházet z domu.
Sovu v naší kultuře vnímáme pozitivně, je to symbol moudrosti. Naprosto jinak ji však vidí obyvatelé některých afrických států. Soví zahoukání je tam bráno jako velmi špatné znamení. Údajně přináší smůlu, zdravotní problémy a smrt.
Rusové nikdy nepískají v uzavřených místnostech, dle jejich pověry by jim to způsobilo finanční potíže. Ani Litevci nehvízdají doma, ti věří, že by to lákalo temné síly. A Norové si zase nehvízdají svou oblíbenou melodii venku na sluníčku. Mají za to, že by tím přivolali déšť.
Vletěl vám do domu ptáček? Někteří lidé to považují za velmi špatné znamení. Pokud by ptáček během bloudění po vašem bytě usedl na některou z židlí či křesel, tak je to ještě horší. Ten, jehož židli si vybral, brzy zemře.
Stará pověra praví, že pokud otevřete deštník doma, těsně před tím, než vyjdete ven, bude vám „pršet neštěstí“.
Ve Švédsku mají lidé pověru, která hovoří o tom, že kdo šlápne na kanál, v jehož označení se objevuje písmeno A, bude mít smůlu v lásce i v životě. V některých dalších evropských a afrických zemích zase lidé věří, že neštěstí přináší stoupnutí na prasklinu. Vychází to ze starých pověr, kdy se tehdy věřilo, že trhliny v zemi jsou portály, kudy mohou nevítaní duchové proniknout do našeho světa. Důsledkem neopatrného šlápnutí pak dle pověry má být to, že bude ublíženo někomu z rodiny.
V Brazílii místní nedopustí, aby jim spadla peněženka na zem. Dle staré pověry to značí ztrátu peněz.
„Poslední panák a jdu domů“, to je věta, která zaznívá v českých hospodách často. Na Kubě by se na vás po pronesení této věty dívali zřejmě se zděšením v očích. Pokud tam prohlásíte, že to byla vaše poslední sklenička, je to bráno tak, že pokoušíte osud a brzy vás dle místní pověry čeká smrt.
Zatímco v našich končinách je za nešťastnou považována třináctka, v Číně je to číslo 4. Jeho výslovnost je totiž podobná slovu smrt, a tak si Číňané toto číslo spojují s neštěstím a smrtí.
V Rusku nikdy žena od muže nedostane kytici ve žluté barvě. Věří se, že takový „dar“ by jí přinesl do života jen samé špatné věci – nevěru, odloučení nebo dokonce smrt.
