Světový den bezdomovectví

Přibližně 150 milionů lidí na celém světě nemá domov. To jsou 2 % světové populace. V České republice je to podle Armády spásy 30 – 70 tisíc lidí. „Ve společnosti panuje všeobecná představa o tom, co znamená být bez domova. Mnoho lidí si myslí, že člověk bez domova musí být na ulici. To ovšem není tak jednoduché. Pokud člověk nemá domov, považujeme ho za bezdomovce. Proto je důležité se zamyslet nad tím, koho budeme zahrnovat do této skupiny lidí. Zda pouze osoby spící na ulici nebo i ty, kteří spí v noclehárnách a azylových domech. Teoreticky je bezdomovcem každý, kdo bydlí nestandardně, tedy třeba i v komerčních ubytovnách, u známých apod. V tomto případě by ta čísla byla ještě vyšší,“ komentuje Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.

V důsledku první vlny pandemie Covid-19 navíc počet lidí bez domova vzrostl. „Lidé, kteří přišli v důsledku koronavirové krize o práci a bydleli na ubytovnách zaměstnavatele, o toto ubytování přišli,“ upozorňuje Jan František Krupa.

Je důležité si uvědomit, že člověkem bez domova se může stát kdokoli. Mohou to být lidé z bohatého i chudého prostředí, vzdělaní i nevzdělaní, lidé zdraví i s chronickým onemocněním. „Na jaře provozovala Armáda spásy v Praze dva hostely, kde našla útočiště například i paní B., které je 75 let. 25 let žila na ulici, 25 let mimo systém, bez občanského průkazu, pojištění a zcela bez podpory. Přitom je to vystudovaná inženýrka a hovoří třemi jazyky. Je tedy důležité zdůraznit, že ani vzdělání nehraje v této oblasti až takovou roli,“ doplňuje Jan František Krupa.

Celosvětově lidi bez domova trápí nedostatek příjmů, který jim komplikuje možnost dovolit si platit nájem a pořídit si jídlo. Často nemají přístup k základním potřebám, jako je čistá voda či suché oblečení. Dlouhodobé působení počasí, ať se již jedná o teplo, zimu, déšť nebo sníh, ale i hlad a celkově špatná výživa, má na lidi bez domova neblahé dopady.

Pomoci můžete i vy: