4. Z prvního dílu bylo deset minut odebráno cenzurou. Dokonce hrozilo, že bude zakázán úplně, což se nakonec nestalo, nicméně mohl být promítán jen v jednom kině v Praze, nesmělo se o něm psát a nesměly probíhat žádné reklamní akce. Psal se rok 1984, a tak byl každý film před premiérou kontrolován. Podle komise Zdeněk Troška nevykreslil socialistický venkov, ale naopak ho zostudil.
5. Standa Hložek nazpíval písničku k dílu Slunce, seno a pár facek, která se měla stát ústřední. Nakonec ale byla použita jen jako podkres krátké scény. Zpěvák o změně nevěděl, navíc kamarády a známé přesvědčoval, ať jdou na film do kina, protože byl na svůj úspěch pyšný.
6. „Fackovací“ scéna z konce druhého dílu se točila týden, ve filmu má 6 minut.
7. Když štáb mířil na natáčení do Itálie, Valerie Kaplanová – neboli maminka Máni Škopkové – přinesla kanadské dolary, které si spoustu let schovávala v bankovním trezoru. Řekla hercům, aby je použili, a ti se rozhodli, že jí za ně koupí dárek, a tak se Martin Dejdar a Oldřich Kaiser vydali do italské banky, kde je chtěli směnit. Ukázalo se, že peníze jsou falešné, takže museli vysvětlovat, kde k nim přišli a že šlo o nedorozumění. Herečka se o tom nikdy nedozvěděla.