V současné době máme Velikonoce spojené především už jen s barvením vajíček, šviháním děvčat pomlázkou či koledováním. Pro naše předky, kteří byli silně věřící, ale Velikonoce představovaly velmi důležité svátky. Symbolizovaly pro ně nové začátky, oslavu jara, očistu, ale především také z mrtvých vstání Ježíše Krista. Proto je provázelo mnohem větší množství tradic a rituálů zaměřených na zdraví, štěstí a celkovou pohodu. Jaké byly ty nejzajímavější?
Mezi velikonoční tradice, které se dochovaly dodnes a jsou všem dobře známé, patří koledování na Velikonoční pondělí. V tento chodí muži, ale někde také celé rodiny s dětmi koledovat. Ženy a děvčata pak, mimo přestupný rok, dostávají dobrovolný výprask, který jim má zajistit v následujícím roce mládí a dobré zdraví. Koledníci za švihání děvčat a žen pomlázkou dostávají krásná malovaná vejce i další dobroty. Dnes také mnoho domácností zdobí překrásné kraslice a jiné dekorace. Najde se ale i mnoho velmi zajímavých rituálů, které se už příliš nedodržují, přitom pro naše předky byly zásadní. Zde jsou některé z těch nejzajímavějších.
Středě, která předchází Zelenému čtvrtku, se dříve přezdívalo nejen Škaredá, ale také Sazometná. V tento den se tradičně čistily komíny od sazí a bylo zakázáno se jakkoliv mračit nebo škaredit. Předci totiž věřili, že by vám jinak zůstalo zamračení a špatná nálada po celý rok. Kromě toho hospodyňky také obvykle všívaly do oděvů takzvanou pašijovou nit. Nositelé oblečení s touto magickou nití měli pak být chráněni před nemocemi, bouřkou a zlými duchy nebo strašidly.
Dříve lidé věřili, že na Zelený čtvrtek musí sníst něco zeleného. Právě zelené jídlo jim údajně mělo zajistit pevné zdraví po celý rok. Oblibě se těšil například špenát, čočka nebo hrách. V tento den se ale tradičně jedly také sladké dobroty. Velmi často pekly hospodyňky sladké kynuté jidášky potírané medem. Ty jsou známé i dnes, takže si je mnozí na Velikonoce dopřávají. Ovšem málokdo už ví, jaké mělo mít pečení jidášek poselství. Lidé je jedli hned jako první jídlo k snídani, aby jim poskytly pevné zdraví, ale i ochranu před vosími žihadly či hadím uštknutím. Mezi další tradiční rituály našich předků na Velikonoční čtvrtek patřily brzké ranní modlitby doplněné omytím čerstvou rosou. Právě rosa je měla ochránit před nemocemi šíje.
Další zajímavé tradice a rituály se dodržovaly na Velký pátek. Lidé vstávali velmi brzy, aby se ráno ještě před východem slunce vykoupali v proudící vodě. Často proto před svítáním vyhledávali potoky, ve kterých se myli a otužovali, aby se zbavili všech nemocí. Další návyky tohoto dne se týkaly tehdejšího stravování. Zatímco během předchozích dnů Velikonoc lidé hodovali, a někdy se dokonce přejídali, Velký pátek pro ně býval naopak ve znamení přísného půstu. Ten mimo jiné zakazoval pití alkoholu, zábavy i všeobecné veselí. Aby ale přece jen nebyli předci v tento den příliš hladoví, mohli se během něj jednou pořádně najíst do sytosti. Museli se ale obloukem vyhýbat masu, takže tomu museli přizpůsobit výběr pokrmu. Půst měl lidem umožnit dosáhnout duševní a fyzické očisty.
