Zatímco dnes si neumíme představit vánoční večeři bez smaženého kapra, lososa či řízku a bramborového salátu, na stolech našich předků byste našli trochu jiná jídla. Složení vánočního menu záviselo na tom, co se ten rok urodilo a lišilo se i podle regionů. Svoji roli hrálo i to, zda lidé žili ve městech nebo na venkově a jak byli movití. Obecně se ale jedla prostší jídla než dnes, za to ale zdravější.
Náboženská podstata adventu, kdy se lidé připravovali na oslavu narození Ježíška, se odjakživa mísila se světskými radostmi. Ačkoli církev hlásala čtyři neděle půstu, lidé v sobě nezapřeli pohanskou krev předků a uměli si dopřát. Vánoční trhy nabízely vše od vykrmených hus až po sudy piva s medovinou. I během Vánoc pak na stole nechyběli tradiční pokrmy. Některé známe i dnes, jiné už na vánočním stole v dnešních rodinách prakticky nenajdete.
Ačkoli se lidé na Štědrý den postili, aby viděli zlaté prasátko, vařilo se od rána. Slavnostní večeře se skládala z devíti chodů, během nichž přišlo na stůl prakticky vše, co se ten rok urodilo. Od rána hospodyňky vařily luštěniny. Na stole nesměla chybět například hrachová polévka, která měla dodat sílu a čočková proto, aby se v domě držely peníze.
Z naklíčeného a opečeného hrachu se připravovala tradiční pučálka, kterou zná česká kuchyně už od středověku. Oblíbenou pochoutkou byl také jahelník, tedy výživný nákyp z loupaného prosa se sušeným ovocem slazený medem.
V některých domácnostech se připravuje houbový nebo-li staročeský kuba i dnes, ale dříve nechyběl na žádné vánočním tabuli. Je to levný, ale přitom vydatný pokrm, kterým se v některých chudších rodinách nahrazovalo maso. Jeho hlavními surovinami jsou kroupy, houby, česnek a majoránka.
Mezi tradičními vánočními pokrmy nechybělo sladké pečivo. Pekla se tradiční vánočka, ale také mnoho jiných druhů. Připravoval se staročeský trdelník, oblíbené byly i pukance. Jde o kynuté buchtičky sypané mákem, cukrem a přelité máslem. Tradičně byla na stole i mísa s perníčky, jablky a ořechy, ale také sušené ovoce. Tyto pochoutky se věšely později i na vánoční stromek.
Ryba byla v dobách našich předků považována za postní jídlo, takže na štědrovečerní tabuli původně chyběla, a to až do 19. století. Tehdy se připravoval nejčastěji kapr načerno a jeho příprava nebyla moc jednoduchá. Vařil se s ořechy, perníkem a sušenými švestkami, jež omáčce dodaly typickou tmavou barvu. Recept s bramborovým salátem přinesla do českých domácností až Magdalena Dobromila Rettigová, původně byl ale bez majonézy. Na vánoční stůl se dostal až ve 20.letech 20.století.
Zejména v měšťanských bohatých rodinách se začalo péct cukroví tak, jak ho známe dnes, i když se většinou připravovaly pracny, rohlíčky a různé druhy sušenek. Oblíbené bylo sněhové pečivo, které se věšelo i na stromeček. Chudší rodiny nahrazovaly drahé máslo sádlem. Populární bylo škvarkové cukroví. Majetnější rodiny si dopřávaly i exotické ovoce jako byly mandarinky, pomeranče, datle nebo fíky.
V období první republiky byly na Štědrý den oblíbení také šneci, které patří k tradičním francouzským jídlům. A protože byla prvorepubliková smetánka okouzlena vším, co pocházelo z Francie, oblíbila si i tento pokrm. Většinou na šneky lidé chodívali na štědrovečerní oběd do pražských restaurací a dávali si k nim také drahé šampaňské.
Česká televize - Toulavá kamera, kniha Vánoční tradinář
