Způsob, jak slavíme Vánoce v Česku, může zahraničním turistům připadat minimálně úsměvný. Slavíme o den dříve, než západní svět a dárky nám nosí malé bezbranné miminko. Ve sváteční čas na stůl podáváme rybu nebo houbového kubu, jídlo chudých. Prostě jiný kraj, jiný mrav. I nám by ovšem z některých vánoční zvyklostí jiných zemí nejspíš spadla brada.
Vánoce jsou časem tradic a rodinných rituálů, které se liší nejen napříč kontinenty, ale i mezi sousedními zeměmi a regiony. Zatímco v Česku se drží zvyky jako zdobení vánočního stromečku nebo štědrovečerní večeře s kaprem a bramborovým salátem, u našich sousedů můžeme narazit na prastaré rituály, které mnohdy překvapí svou originalitou. Podívejte se na nejpodivnější vánoční zvyky z dalších evropských zemí.
Poláci věnují velkou pozornost štědrovečerní večeři. Na stole bývá tradičně dvanáct pokrmů, které symbolizují dvanáct apoštolů. Poláci často nechávají jedno volné místo u stolu pro nečekaného hosta nebo jako vzpomínku na zesnulé. Večeře začíná v okamžiku, kdy na nebi vyjde první hvězda. Hostitel zahájí večeři lámáním posvěcené oplatky, ze které si každý odlomí malý kousek, prosí za odpuštění za hříchy v končícím roce a přejí si navzájem štěstí v roce nadcházejícím. Lámání oplatky připomíná lámání chleba během poslední večeře Páně.
Na bulharském venkově se dodnes v některých oblastech drží tradice, kdy se na podlahu pod stůl pokládá sláma. Někde dokonce stůl zcela chybí, na slámu se položí vyšívaná pokrývka a na ni hospodyně pokládá misky s jídlem. Tato starobylá zvyklost symbolizuje chudobný betlémský chlév, kde se narodil Ježíšek. Sláma má přinést do domu štěstí, plodnost a hojnost.
V Německu, ale dnes hojně také v USA, nesmí na vánočním stromečku chybět mezi andělíčky, koulemi, jablíčky či ořechy překvapivě také ozdoba ve tvaru nakládané okurky. Ten, kdo ji objeví jako první, dostane zvláštní dárek, a také mu má být po celý rok přáno štěstí.
Ve skandinávských obchodech s designovými doplňky najdete vedle vánočních sobů nebo Santových saní často i slaměnou kozu, respektive kozla. Do vánočního času patří ve Švédsku od nepaměti. Dle legendy kozla poprosili o trochu jeho chlupů na teplou přikrývku pro Ježíška, ale kozel odmítl. Za svou lakotu musí dodnes za trest v největších mrazech chodit dům od domu s dárky.
V rakouských vánočních tradicích se objevuje tajemná postava zvaná Perchta. Tato pohanská bohyně zimy, často vyobrazovaná jako stará žena v bílém oděvu, je spojována s dohlížením na domácí pořádek a pohostinnost během svátků. Podle pověstí Perchta trestá hospodyně, které během Vánoc nepečou nebo nevaří, a v některých verzích dokonce „potrestá“ lenivé členy domácnosti tím, že jim během noci vymění dárky za nepříjemná překvapení. Tato tradice se dodnes objevuje ve vyprávění a pohádkách, které připomínají důležitost udržování vánočního řádu a štědrosti. V hororových verzích legendy takovou nepořádnou hospodyňku dokonce lapne, rozřízne, vycpe hrachem a znovu zašije.
Vánoce jsou slavnostním okamžikem, který propojuje současnost s minulostí a moderní zvyky s těmi prastarými. Každá země si ve svých oslavách zachovává jedinečnou atmosféru, která odráží její osobitou historii a kulturní bohatství. Inspirace od našich sousedů ukazuje, že i ty nejpodivnější zvyky mohou mít hluboký význam a kouzlo, které nás spojuje se světem našich předků.
sever.rozhlas.cz, https://www.seznamzpravy.cz, cs.wikipedia.org, radynacestu.cz, herbavis.cz, myaktivity.cz, ceskezvyky.cz, junior.rozhlas.cz, rakousko.cz, text částečně vznikl s pomocí Chat GPT
