Dlouhověkost, tedy schopnost dožít se vysokého věku, zůstat zdravým a aktivním, je touhou mnoha lidí po celém světě. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují délku a kvalitu života, a nemusí jít vždy jen o zdravý životní styl. Přečtěte si, jak dlouhověkost ovlivňuje i váš socioekonomický status nebo vaše pohlaví.
Nejdůležitějším faktorem, který může přispět k dlouhověkosti, stále zůstává zdravý životní styl. Studie ukazují, že ti, kteří nekouří, udržují si zdravou tělesnou hmotnost a efektivně zvládají stres, mají obvykle daleko vyšší šance na dosažení vyššího věku. Kouření a obezita jsou značnými rizikovými faktory pro mnoho závažných onemocnění, a tím, že se jim vyhnete, můžete výrazně snížit riziko potenciálních zdravotních problémů, jako jsou srdeční potíže, vysoký tlak nebo rakovina. Správná strava, pravidelná fyzická aktivita a techniky zvládání stresu jsou zásadními součástmi zdravého životního stylu a mohou znamenat rozdíl mezi krátkým a dlouhým životem.
Genetika hraje také významnou roli v šanci na dosažení dlouhého života. Studie provedené na dlouhověkých jedincích ukazují, že u jejich příbuzných prvního stupně (sourozenců a dětí) je pravděpodobnější, že zůstanou déle zdraví a dožijí se vyššího věku než jejich vrstevníci, kteří nemají takovou genetickou predispozici. To naznačuje, že dlouhověkost může být do jisté míry dědičná. Lidé, jejichž rodiče se dožili sta a více let, mají také menší pravděpodobnost, že budou mít onemocnění související s věkem až do jejich 70 let. To zahrnuje různé závažné zdravotní problémy, jako je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, rakovina a cukrovka 2. typu. Bratři a sestry dlouhověkých jedinců obvykle také prokazují známky dlouhého života, a pokud se u nich objeví onemocnění související s věkem, projeví se často později než u běžné populace.
Od začátku 20. století jsme byli svědky významného prodloužení průměrné délky života a poklesu vysoké kojenecké úmrtnosti, ke které v minulosti docházelo. Očekávaná délka života člověka, který dosáhne věku 65 let, se nyní pohybuje kolem 84 až 86 let ve vyspělých zemích, jako jsou třeba Spojené státy a Japonsko. Statistiky z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ukazují, že i v zemích jako Austrálie, Kanada a Spojené království se průměrná délka života u lidí blíží této hodnotě. Zásadní vliv na tento růst měly samozřejmě pokroky v oblasti medicíny a lékařských technologií, jako je například vývoj antibiotik, očkování, pokroky v oblasti zobrazovacích metod, chirurgie, péče o srdce či transplantace orgánů.
Existují významné rozdíly v délce života mezi pohlavími, kdy podle Institutu a Fakulty pojistných matematiků (IFA) je úmrtnost žen v každém věku nižší než u mužů, což vede k závěru, že ženy v průměru žijí déle než muži. Dalším faktorem, který ovlivňuje dlouhověkost, jsou podmínky v děloze, kdy špatné podmínky v děloze, při porodu a v raném dětství jsou spojeny s vyšší úmrtností v pozdějším věku. Dalším faktorem je socioekonomický status, kdy s klesajícím socioekonomickým statusem se podle IFA stává očekávaná délka života kratší. Podle IFA mají dále obvykle nižší úmrtnost lidé v manželství, než ti, kteří v něm nikdy nebyli, nebo jsou rozvedení či ovdovělí.
