"Mám mladšího partnera a konečně se cítím šťastná. Okolí to nechápe," posteskla si nám paní Linda

Mladšího partnera má i Linda (46 let), která se Světu ženy rozhodla svěřit se svým příběhem. Jak sama uvedla, ačkoliv se nyní konečně cítí být šťastná, její okolí to příliš nechápe. Vždyť by měla mít rozum a najít si muže stejně starého. Ale proč? 

Přečtěte si s námi Lindin příběh.

O lásku jsem nestála

Po posledním nevydařeném vztahu jsem nijak nestála o to se znovu zamilovat. Abych byla upřímná, spíš mě představa jakékoliv lásky a citů, a také problémy s tím spojené, děsila, než abych měla pocit, že bez lásky nemohu žít. Jenže život se vás neptá a vždy vám postaví do cesty přesně to, co tam postavit chce. To platilo i v případě Martina. Muže, který býval přítelem mé bývalé nejlepší kamarádky. Když se rozešli, zůstala jsem neutrální a oběma řekla, že je mám ráda rovným dílem a mezi ně se rozhodně plést nebudu. Zatímco Martin to vzal v pohodě, Dana se na mě strašně naštvala. Vyčetla mi, že to dělám z důvodu, že mám o Martina zájem a bůhví jestli s ním už něco nemám. Tohle tvrzení bylo na hony vzdálené jakékoliv pravdě, kterou bych žila a o kterou bych stála. Jenže když se Dana rozhodla něčemu věřit, nikdo s tím nehnul. Naše přátelství upadlo do zapomění a zbyl mi jen Martin, se kterým jsem si vždycky rozuměla. Měli jsme podobný humor, smáli se stejným vtipům a ať jsme se ocitli na jakémkoliv bodě svého života, vždycky jsme na sebe - čehož si dodnes moc vážím - byli hodní. 

Po rozchodu Martina s Danou jsem si s Martinem občas vyměnila pár zpráv, abych se zeptala, jak se má a jak žije, ale nic zásadního. Vždy to pro mě byl především přítel mé nejlepší kamarádky. Ale jak se ukázalo, v tomto případě bylo kamarádství mezi ženami falešné. Ale i přesto by mě nikdy nenapadlo s Martinem něco mít. Pokud jde o přátelství, mám zásady, přes které nejede vlak. Jenže, jak už to občas bývá, člověk míní a život si na to nakonec udělá po svém. Jen v našem případě platilo, že to trvalo dalších pár let. Martin mě občas vytáhnul na "pokec" nebo na drink a dál nic nebylo. Upřímně jsem ani nikdy nepřemýšlela nad tím, že bych k němu mohla zahořet láskou nebo ho brát jinak než jako kamaráda. Až do chvíle, než Martin navrhnul, jestli nepojedeme na výlet. 

Výlet byl bod zlomu

Čistě jako přátelé. Dokonce řekl, že každý můžeme spát v jiném pokoji, abych si nemyslela, že mu jde o něco víc, než strávit čas s kamarádkou. Odjeli jsme na víkend na hory a bylo to moc hezké. Tam jsem si uvědomila, že mě tenhle člověk moc baví. I když je o rovných 10 let mladší než já, myslí mu to lépe než mým vrstevníkům. Jak už to bývá, je z toho láska a já, ačkoliv jsem na samém počátku toho všeho měla pocit, že zrazuju svou nejlepší kamarádku, jsem si nakonec řekla, že o nic nejde. Nejsou spolu už 4 roky, Dana má manžela a dítě a se mnou se stejně nebaví. Tak si šlapat po vlastním štěstí nemá smysl. S Martinem je to skvělý. Jen mé okolí se na nás občas dívá skrz prsty. Protože já jsem ta starší a podle některých bych měla mít rozum a najít si stejně starého, ne li staršího partnera. Ale proč, když jsem šťastná? 

Názor odborníka Justina L. Lehmillera, vědeckého pracovníka a sexuálního pedagoga:

Problém není ve věku jako takovém, protože o to ve vztazích, které fungují a kde si dva lidé rozumí, vůbec nejde. Problém vztahů s věkovým rozdílem, kde je žena výrazně starší než muž, je v nepřijetí okolí. Takové vztahy jsou bohužel méně časté a obvyklé než když je starší muž a má mladou partnerku. Nepřijetí okolí pak na takový pár může působit tíživě. Podle dostupných výzkumů totiž lidé obecně neschvalují právě ty vztahy, kde je starším partnerem žena a mladším muž. A to ani v případě, že takové vztahy často fungují a oba partneři jsou spokojení.

Pokud vás toto téma zajímá, přečtěte si také: Vztahy dneška: Skutečně měníme sex za lásku a partnerství?