Pro Čechy je dodnes ztělesněním jednoho z největších zrádců naší vlasti. Karel Čurda přitom na počátku stál po boku českých parašutistů z operace Anthropoid, co ho ale nakonec vedlo ke zradě a kolaboraci s nacisty, je dodnes trochu záhadou. Jak na své činy doplatil?
Karel Čurda se narodil jako poslední ze šesti dětí 11. října 1911 na statku v Nové Hlíně u Třeboně, kde jeho rodiče pracovali. Po základní škole se učil zedníkem a pracoval v několika zaměstnáních, než nastoupil na povinnou vojenskou službu. Práce v armádě se mu zalíbila, uchytil se v ní a později pracoval u finanční stráže.
Přesto v roce 1939 utekl do Polska a odtud pokračoval do Francie, a po krátkém působení v cizineckých legiích ve Francii pokračoval do Velké Británie. Tam prošel výcvikem parašutistů a díky skvělým hodnocením se dostal k plnění zvláštních úkolů, ke kterým se dobrovolně přihlásil. Byl zařazen do skupiny Out Distance a jako parašutista byl 27. března 1942 vysazen na území Protektorátu Čechy a Morava spolu s dalšími členy skupiny Opálkou a Kolaříkem. Po sebevraždě Kolaříka a zranění Opálky se skrýval v Praze a spolupracoval na dalších operacích, včetně operace Anthropoid, při níž byl zabit zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava Reinhard Heydrich.
Čurda se ale z ne úplně známých důvodů od parašutistů oddělil a nějakou dobu se ukrýval u své rodiny v Nové hlíně. A právě tam ho zřejmě dohnalo svědomí. Sledoval zprávy o atentátu na Heydricha, o jeho smrti i o vyhlazení Lidic, a zároveň byl pod obrovským tlakem rodiny, která na něj naléhala, aby gestapu prozradil vše, co věděl. V obavách z toho, aby svoji rodinu a potažmo celou vesnici nepřivedl ke zkáze jako Lidice, se Čurda nakonec rozhodl ke kolaboraci. Pomohla k tomu také informace, že byla vyhlášena amnestie pro ty, kteří pomohou svými informace k dopadení atentátníků.
16. června 1942 se proto Čurda nahlásil na pražském gestapu, kde vyzradil všechna jména a vše, co věděl, včetně rodin, které přímo i nepřímo spolupracovaly na atentátu na Heydricha. Prozradil také jména všech lidí, kteří ho v protektorátu ukrývali. Jeho výpověď také vedla k vyzrazení parašutistů akce Anthropoid ukrývajících se v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje.
Pod tíhou svědomí se poté Čurda neúspěšně pokusil o sebevraždu. Později mu byla po částech vyplacena odměna, která měla činit až pět milionů korun. Ta patrně dokázala šrámy na duši zahladit, protože Čurda pak s gestapem spolupracoval i nadále. Přijal německé příjmení Jehrot, dostal k užívání byt na pražských Vinohradech a oženil se s Němkou, s níž měl syna. Svědomí ho ale pravděpodobně trápilo i nadále, protože začal mít problémy s alkoholem, čímž se spolupráce s gestapem čím dál víc omezovala.
Překvapivé bylo, že ani po válce ho lidé z jeho rodné vsi Nové Hlíně i v sousední Staré Hlíně za zrádce nepovažovali. Pro to, co udělal, měli pochopení a někteří mu dokonce byli vděční za záchranu života. Byli totiž přesvědčení, že kdyby za války Čurda s gestapem nespolupracoval, dříve či později by to s nimi dopadlo jako s Lidicemi. Byli proto Čurdovi v podstatě vděční za záchranu života.
Karel Čurda si nicméně poválečného života příliš neužil. Po válce se údajně sám udal na četnické stanici v Manětíně, existuje ale také verze, že zde byl dopaden při pokusu o útěk. Při mimořádném lidovém procesu byl Karel Čurda poslán na trest smrti a oběšen byl 29. dubna 1947. Při čekání na smrt nezažádal ani jednou o milost a smrt pro něj zřejmě byla především vysvobozením.
www.aktualne.cz, www.rozhlas.cz, www.army.cz
