“Děti mého partnera mě nenávidí. Nevím, co s tím,” zoufá si paní Anežka. S přítelem jsou šťastní, ale děti dělají neustále poměrně kreativní naschvály

Do redakce Světa ženy napsala o radu paní Anežka (45 let). Ta má poslední dva roky nového partnera, se kterým je velmi šťastná. Vrásky na čele jim způsobují partnerovy děti z předešlého vztahu. Momentálně jdou do puberty a paní Anežku od začátku nemají rády. Dělají jí naschvály, neposlouchají, když k nim přijdou, berou ji jen jako služku a nutné zlo, prostě partnerku jejich otce. Paní Anežka neví, co v takové situaci dál dělat, zvlášť když její partner celou situaci bagatelizuje.

S dětmi nedokážu vyjít, ony nechtějí

Už nevím, co s tím dělat. Partnerovy děti mě prostě nenávidí. Tak to je. Dělají mi neustálé naschvály, neumí poslouchat, když jsou u nás na víkend, dělají si ze mě jen služku. Partnera jsem poznala před dvěma roky, a to byl už rozvedený. Nejsem tedy důvod toho, proč se rozvedl se svou ženou, poznala jsem ho už rozvedeného, ale jejich děti si asi myslí, že když mě vyštvou, tak se k jejich matce a k nim vrátí. A tak mi zatápí pod kotlem. Neustále, a je to čím dál horší.

Nejsem služka

Absolutně mě ignorují a škodí, kde mohou. Přehlížela jsem to, že mi ze začátku odsekávaly, neodpovídaly na otázky, jak se mají, co nového ve škole a podobně. Jdou do puberty, takže jsem měla pochopení i kvůli tomu, že situace byla pro všechny nová. Ale už dva roky je to horší a horší. A já pomalu nevím, co dál dělat. Když jsou u nás, tak si vymýšlí, co mám uvařit, a pak to stejně nejí. Schválně. nechají mě stát celé dopoledne u plotny, což dělám ráda, protože doufám, že budou mít radost. Jenže když dám jídlo na stůl, najednou chtějí pizzu! A co víc, jejich táta jim ji objedná, protože to jeho mazlíčci chtějí. To, že jsem kvůli nim vařila a pak akorát poslouchám, že se to nedá jíst, je to hnusné, odporné a oni mají hlad, nebudou jíst takový "blivajz", je opravdu povzbuzující.

Ničí mé věci

To, že jsou rozmazlení, bych přežila, jsou u nás jeden víkend v měsíci. Zbytek "přiděleného" času s nimi partner tráví odpoledne někde v kině nebo tak, takže jednou za měsíc víkend přežiju. Je ale hrozně ponižující a smutné, když mi dva fracci odsekávají nebo mě ignorují, ale to, že si ze mě dělají služku a navíc ničí v mém bytě mé věci, to je moc. Jednu sobotu jsem musela jít do práce. Máme předepsaný dress code a měla jsem bílou halenku vyžehlenou v ložnici. Zničili mi halenku, byla celá flekatá. A aby toho nebylo málo, ještě mi děti přeřídily budík a já jsem zaspala. Jsem o tom přesvědčená, protože jsem je slyšela, když jsem pobíhala po bytě, že jim to vyšlo. Můj partner to všechno bagatelizuje, prý jsou to ještě děti. Jsou to rozmazlení fracci a já, pokud to takhle půjde dál, co nevidět vybuchnu.

Co mám dělat? Nechci od přítele odcházet, máme se rádi. Mám ráda i jeho děti, tedy chtěla bych. Ale ony jsou pořád v opozici.

Vyjádření psychologa Pavla Pařízka

Případ Anežky je klasickou situací tzv. smíšené rodiny, kde se střetávají složité emoce, loajalita a adaptační procesy. Zároveň je zde patrná absence jasně stanovených hranic a pravidel ze strany otce, což dětem umožňuje pokračovat v tomto typu chování.

Pro vyřešení tohoto problému je nutné, aby se do jeho řešení postupně zapojili všichni.

1. Anežka by si měla nejprve "sednout" s partnerem a o situaci si otevřeně a upřímně promluvit. Měla by mu vysvětlit své pocity a obavy bez jeho obviňování. Společně by měli vytvořit jednotnou strategii pro řešení problému s dětmi.

2. Partner by měl následně dětem více stanovovat hranice a pravidla. Musí převzít aktivní roli při stanovování pravidel chování pro své děti. Tato pravidla by měla zahrnovat respekt k Anežce, její práci a majetku.

3. Přestože jde o náročný úkol, měla by se Anežka snažit o aktivní budování vztahů s dětmi a pokusit se s nimi navázat pozitivní vztah. Může se o to pokusit prostřednictvím společných aktivit nebo hledáním společných zájmů.

4. Při komunikaci s dětmi se vyplácí akceptovat jejich pocity jakkoliv jsou negativní a nepřátelské. Uznáním jejich emocí může pomoci zmírnit jejich nepřátelské chování.

Kdo je Pavel Pařízek

Psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu terapie.cz, který zkracuje lidem cestu ke správnému psychoterapeutovi. Se svými klienty nejčastěji řeší problémy v rodině nebo vztazích, úzkosti, deprese či pocity vyhoření. Soustředí se i na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti nebo překonávání obtížných životních situací.

Paní Anežka řeší nelehký úkol. Partnerovy děti ji nemají rády a dělají vše proto, aby jí znepříjemnily život. Jak se má zachovat? Zasáhnout? Nebo se stáhnout? Partner moc nepomáhá, vidí situaci jinýma očima. Co byste v dané situaci dělali vy?

Přečtěte si také příběh paní Aleny, která je neplánovaně těhotná, ale její manžel jí nutí jít na potrat.