“Deniso, musíš platit za své děti i ty, nemůžeme táhnout všechno,” píše své sestře dopis Daniela. Denisa svou rodinu zneužívá

Paní Daniela (43 let) má mladší sestru. Jako rodina drží spolu a často se vídají. Obě neteře, tedy Denisiny dcery, k paní Daniele pravidelně jezdí na prázdniny, spolu s rodiči a rodinami jedou třikrát do roka na prodloužený víkend na chalupu. A to je kámen úrazu. Paní Daniela má pocit, že se finance nerozdělují spravedlivě. Právě proto se rozhodla napsat své sestře dopis, aby ji upozornila na své pocity, vypadá to totiž, že Denisa svou sestru trochu zneužívá. 

Deniso,

promiň, že ti to píšu, ale už nevím, jak ti to dát najevo. Musíš prostě platit taky za své děti. Nemůžeme táhnout všechno my a naše máma. My děti nemáme, nebylo nám dáno, ale o to víc mám své neteře ráda. Když je beru někam do kina, divadla nebo k nám na prázdniny, nikdy po tobě nechci ani korunu, to snad víš. Když jedeme s mámou na chalupu, musí se ale pravidla změnit. Musíme se dělit rovným dílem, podle počtu osob. Navíc jsou to tvoje děti, už nejsou miminka a péče o ně něco stojí. Ty ale děláš, že to nevidíš.

Rodinná tradice

Jezdíme takto už spoustu let. Když byly vaše děti miminka, bylo jasné, že budou s vámi v pokoji, a tím pádem se jim nic neúčtovalo. Jenže děti rostou, a tím pádem se zvyšují jejich potřeby. Tak jsem navrhla, že by bylo spravedlivé se rozdělit. Prostě a jednoduše se rozdělit o náklady na každého člověka, který s námi na víkendu bude. Na to konto jsi mi řekla, že tvé děti jsou malé, nezaberou moc místa a nesní moc jídla. Uznala jsem to, jsou s vámi v jednom pokoji a tedy platíme za celou chalupu. Co se jídla týče, je to sporné, ale přešla jsem to. Nechtěla jsem se hádat nebo jít do konfliktu.

Nároky stoupají, nemůžeme táhnout všechno

Poslední roky se to však mění a je tady zase čas na to, abychom si o všem promluvily a stanovily jasná pravidla. Musíme objednávat větší chatu, protože tvoje děti potřebují soukromí a svůj vlastní pokoj. Navíc se zvyšují taky náklady na jídlo, protože tvé děti nejí to nebo ono, chtějí, aby se vařilo podle nich, a to taky něco stojí. Na jednu stranu tvrdíš, že děti skoro nic nestojí, ale používáš je jako důvod k tomu, abyste měli největší pokoj, ideálně s koupelnou a terasou.

Tohle není fér

Když jsem znovu navrhla, že v letošním roce je fér vše rozpočítat na osoby, co jsou s námi na rodinném víkendu, hned sis stěžovala rodičům, kteří mi volali a byli pobouřeni, že jsem si dovolila ti něco říct. Řekla jsem ti, že bys měla zaplatit pobyt za své vlastní děti. Nejde mi tolik o ty peníze, ale o princip toho, že nás všechny využíváš. Máš děti a jejich požadavky rostou, nemůžeš čekat, že všichni budeme platit všechno za vás. To nejde.

Daniela

Nejlepší odpověď na situaci paní Daniely nám poskytl finanční psycholog a správce majetku společnosti Creative Planning:

Přidávat finanční neshody do rodinného konfliktu může být něco jako přilévání benzínu do ohně. Peníze jsou velmi častým zdrojem stresu v rodinných vztazích. Ale abyste dosáhli příznivého výsledku ve svém problému, možná budete muset zaměřit svou pozornost na sebe, než se pokusíte problém vyřešit se svými rodinnými příslušníky. Je zásadní, abyste si uvědomila svou roli v rodině. Nejspíš vás vidí tak, že ve všem ustoupíte. A to není dobré. Podívejte se na rodinné vzorce, než se je pokusíme změnit. Může se zdát, že problém je v tom, že vaše sestra je rigidní.

Ale možná se v životě naučila, že když projeví hněv, ostatní ustoupí a konflikt zmizí. A je vyřešeno. Místo toho, abyste si stěžovali na ubytování, můžete říct něco jako: To je těžké, protože si opravdu užívám společný čas, ale začínám mít pocit, že mě využíváte. Vzhledem k tomu, že chápete rodinnou dynamiku, můžete dále říkat, jak těžké to může být pro každého slyšet, protože to může mít pocit, že narušujete klid, který ve své rodině máte. Uznat, jak se cítí druzí, je skvělá technika změkčení, která může přinést výsledky.

Paní Daniela řeší rodinný problém s penězi. Nejde jí ani tak o to, že musí platit za své neteře, i když i to je pro ně během rodinného víkendu třeba tisícovka nebo dvě navíc, ale jde především o princip. Její sestra je zvyklá, že za její děti platí ostatní.

Dělá paní Daniela dobře, když se postavila za svůj názor? Co má dělat? Co byste dělali na jejím místě? Přečtěte si také dopis paní Jitky, která přišla na partnerovu nevěru a neví, co teď dál.