Vánoce jsou svátky klidu a pohody, kdy má být rodina pohromadě. Máte navštěvovat lidi, které máte rádi, rodinu, přátelé a známé. Užívat si dobrého jídla, pohodové atmosféry a společnosti druhých. Ženy si v tomto duchu na sebe nakládají mnoho povinností, od generálního úklidu, přes nákupy, shánění dárků a nekončící vaření. Jenže ne všichni to pak vidí a nedokážou snahu ocenit. Mají jiný plán - jen přijít k hotovému.
Paní Ela (35 let) jako dítě milovala Vánoce a zůstalo jí to i do dospělosti. Doma měli tradice, které si chtěla vzít s sebou i do své rodiny. Její manžel nebyl proti, a tak si je tvořili společně. Poslední dva roky jsou však přípravy na Vánoce zcela v režii tchyně. Tchán zemřel dva roky zpátky a ona od té doby tráví Štědrý den s nimi. A rozhodla se, že bude všechno podle ní. Jedině tak, jak je zvyklá ona, bez ohledu na nás.
Tchyně ztrátou manžela velmi trpěla. Zemřel nečekaně, byl zdravý a jednou se mu udělalo špatně, měl infarkt a z nemocnice se už nevrátil. Vzalo to taky mého manžela, hodně se tím trápil. Věděla jsem, že tchyně nemůže být první Vánoce sama. Automaticky jsem tušila, že ji pozveme k nám. Manžel mi byl vděčný. Připravila jsem všechno tak, jak jsem byla zvyklá roky předtím. Tchyně přišla, byla naměkko a hodně plakala. I tak se jí nezdály naše Vánoce správné. Měla spoustu poznámek, nad smaženým filé ohrnovala nos, protože má být kapr, muselo se krájet jablko, protože to je jejich tradice, pouštění lodiček bylo podle ní zbytečné. Mlčela jsem, ale vřelo to ve mě. Pozvala jsem ji k sobě domů na Vánoce a ona bude takhle nevděčná?
Už od října letos nadhazuje, že letošní Vánoce převezme do svých rukou. “Chce to pořádně Vánoce, ne tu napodobeninu, cos předvedla loni,” sdělila mi s úsměvem, když jsem jí pomáhala s kávou. Podle mého manžela to tak nemyslela. Jenže čím víc se Vánoce přibližují, tím je to horší. Neustále mě komanduje, posílá mi nákupní seznamy, které musím zajistit, abych měla vše správné na přípravu salátu. Salátu podle ní! Zajistila kapra, i když ho nejím já, manžel a ani děti. Prý nepřipustí tu odpornou hmotu, co byla vloni. Mám jí plné zuby, posílá mi rozpisy toho, jak a co uklízet, aby bylo vše připraveno na ty “pravé Vánoce”. Manžel se do toho nechce plést a tvrdí mi, že uděláme Vánoce po jejím. Jenže je to náš dům, moje domácnost a moje kuchyň. Nebudu skákat tak, jak tchyně píská. A lituju, že jsem jí loni vzala k nám na Vánoce. Když chce své “pravé Vánoce”, ať si je dělá u sebe doma.
Zdá se, že základním problémem v případě Ely není ani tak otázka "správných" Vánoc, jako spíše způsob, jakým obě ženy řeší své emocionální potřeby. První věc, kterou je zde potřeba udělat, je pochopit, že kritika tradic a snaha o kontrolu ze strany tchyně není pravděpodobně primárně namířena proti snaše, ale je projevem hlubšího zármutku a strachu ze ztráty kontinuity rodinného života. Tradice pro ni představují způsob, jak udržet spojení se zesnulým manželem a zachovat zdání normality. Její chování, jakkoliv může být obtěžující, je ve skutečnosti voláním o pomoc a potřebou cítit se stále důležitou součástí rodiny. Ela musí najít kompromis, který zachová důstojnost obou žen. Je vhodné s tchyní otevřeně a klidně promluvit o tom, že její zkušenosti a tradice jsou cenné a že některé z nich můžou být součástí společných Vánoc. Zároveň je ale potřeba jasně stanovit hranice a vysvětlit, že každá rodina má právo vytvářet si vlastní tradice.
Lze například navrhnout, že některé prvky z jejích Vánoc budou začleněny do oslav, ale základní uspořádání zůstane v kompetenci domácí paní. Pro manžela je tato situace obzvláště složitá, protože se ocitá mezi dvěma milovanými ženami. Jeho neochota zasahovat je pochopitelná, ale kontraproduktivní. Měl by převzít aktivnější roli v komunikaci mezi oběma ženami a pomoct najít řešení, které bude respektovat jak matčin smutek, tak manželčinu potřebu autonomie. Dlouhodobým řešením není ani úplné podřízení se tchyniným představám, ani její odmítnutí. Cílem by mělo být vytvoření nových, společných tradic, které budou respektovat minulost, ale zároveň umožní růst nové rodinné jednotky.
Psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz, který zkracuje lidem cestu ke správnému psychoterapeutovi. Se svými klienty nejčastěji řeší problémy v rodině nebo vztazích, úzkosti, deprese či pocity vyhoření. Soustředí se i na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti nebo překonávání obtížných životních situací.
Pokud potřebujete psychologickou pomoc, hledejte na webu www.terapie.cz.
Příběh poslala paní Ela G.
