Stárnutí je přirozené a v koloběhu života naprosto nevyhnutelné. Když se do této fáze člověk dostane, většinou se neobejde bez pomoci druhých, minimálně bez částečné pomoci. Je však otázkou, kdo mu bude pomáhat. Rodina, přátelé či ošetřovatelská služba? Především je důležité se na všem domluvit. A ne vždy je to jednoduché.
Paní Jitka prožívá příjemné manželství bez větších problémů a výkyvů. Je přesvědčená, že se o své rodiče postará, pokud to bude potřeba. Momentálně to nutné není. Matka jejího manžela však již sama žít nemůže a manžel přišel s řešením. Paní Jitka se vzdá své práce a bude o svou tchyni pečovat. Ale to ona nechce.
Danieli,
promiň, ale nebudu ta, která bude pečovat o tvou matku. A už vůbec ne tak, jak jsi mi to přednesl. Co jsi čekal? Že udělám to, co sis naplánoval a tebe a tvého života se to nedotkne? Proč mám všechno obětovat já? Je to tvá matka, ne moje! Taky tě nebudu nutit, aby ses staral o mé rodiče. Je to podle mě moje povinnost.
Když bylo jasné, že tvoje máma nemůže žít už sama a potřebuje péči, věděla jsem, že jsou různé možnosti. Bylo mi jasné, že by ses o ni sám nestaral, je to náročné, složité a je to hodně o vlastním upozadění života. Jenže ty jsi přišel se “skvělým” plánem. Nastěhujeme si tvou matku do domu, já přestanu pracovat a budu se o ni starat. Postavil jsi mě před hotovou věc, ani ve snu tě nenapadlo, že bych snad mohla mít vlastní názor. To jsem poznala ihned poté, co jsem ti řekla rezolutní ne.
Sám dobře víš, že mám aktivní život, chodím do práce, která mě baví a naplňuje. Mám spoustu koníčků, navštěvuji knihovnu, zajdu na pilates a jógu, potkávám se s kamarádkami na kávu nebo do hor na výšlapy. Mimo to se snažím pomáhat našim dětem a pravidelně se starám o vnoučata. Takže tím, že bys nám do domu nastěhoval svou matku a hodil na mě péči o ni, by mi skončily všechny aktivity.
Sám bys žil dál, chodil do práce, na pivo s kámoši i na hokej, protože máš přece ženu, která by to všechno zastala za tebe. Tak to tedy ne! Jsem ochotná ti pomoci najít řešení, dokonce jsem jich pár našla - hezké domovy důchodců i pečovatelskou službu, která o ni může pečovat u ní doma. Jsem ochotná jí o víkendech vařit, brát ji čas od času k nám, chodit k ní pravidelně na návštěvy, ale to je všechno. Jsem tvoje žena, ne levná pracovní síla, která se bude starat a ty budeš v klidu.
Odmítáš o tom se mnou mluvit, poslechnout si, co ti chci říct. Jsi dotčený a uražený, že jsem nekývla na tvou “báječnou” nabídku. Musíme to probrat a najít řešení. Rozhodně to však nebude to, co chceš ty. Nehodlám se vzdát svého života a všeho, co mi nabízí. Jsou tady instituce, které nám v péči o tvou mámu pomohou. Prosím, přestaň odmítat komunikaci a začněme tento problém řešit.
Jitka
Jitka má svůj život ráda a nehodlá vše obětovat. Rozhodla se správně? Nemá přece jen ustoupit a o svou tchyni se postarat? Co byste dělali na jejím místě vy? Není přece její povinností starat se o vlastní rodiče, natož o tchyni. Nebo ano?
Na motivy příběhu, který do redakce zaslala paní Jitka S.
