“Milý manželi, promiň, ale syn není tvůj,” píše v dopise Kamila manželovi po letech tíživou pravdu

Svůj životní příběh s námi sdílí paní Kamila, kterou už drtí tíha svědomí. Ví dobře, že udělala velkou chybu. Byla partnerovi jednou jedinkrát nevěrná. Stalo se to, nejde to vrátit. Chtěla na vše úspěšně zapomenout, ale něco jí v tom bránilo. Dvě čárky na těhotenském testu, které jí napověděly, že jí to jen tak neprojde. Mlčela roky, ale nyní cítí, že je čas jít s pravdou ven. Myslela si, že to nikdy nebude potřeba, ale svědomí je neúprosné a Kamila se rozhodla už déle neskrývat největší tajemství jejího života. Svému manželovi se jej rozhodla vyjevit ve formě dopisu.

Milý Martine,

chci, abys věděl, že tě nadevše miluji a jsi mužem mého života. Vždycky jsi zde pro mě byl, v dobrých i zlých časech, stál si při mě a neuhnul, i když život se s námi nemazlil. Brali jsme se z lásky a také mé první těhotenství jsme prožívali intenzivně. Narodil se nám krásný a zdravý syn, ale osud nám nepřál. Náš krásný chlapeček onemocněl a i přes veškeré snahy naše i lékařů zemřel. Byly mu dva roky a opustil nás. Pak přišlo peklo na zemi. Pro tebe i pro mě. Nemohla jsem tomu uvěřit, brala antidepresiva a přežívala každý den. Všechno bolelo, nevěděla jsem, jak a pro co žít, co dělat. Možná jsi na tom byl podobně, netuším. V té době byla moje bolest tak obrovská, že jsem neviděla, co se děje kolem mě.

Odcizili jsme se

Když jsme se vzpamatovali z nejhoršího a každý nádech nebolel, vrátili jsme se k životu, ale něco mezi námi bylo jinak. Nepovídali jsme si, už se skoro nesmáli, nemilovali. Láska mezi námi byla, to si myslím, že ano, ale tragédie nás poznamenala. Hodně. V takovou chvíli člověk moc neví, co dělat. Chodila jsem do práce, hodně dřela a vyplatilo se mi to. Dostala jsem po čase nový pracovní tým, který jsem si sama mohla vybrat. A do něj patřil také jeden muž, který neskrýval, že se mu líbím. Bylo fajn cítit se zase jako žena, která je žádaná. Nikdo nevěděl, co jsem prožila, nikdo se na mě nedíval s tím smutkem v očích. Při prvním večírku jsem si dala o dva panáky víc, než je moje míra, a skončila s ním v posteli. 

Vystřízlivění a šok

Ráno jsem vystřízlivěla nejen z alkoholu, ale také z toho, co jsem udělala. Styděla jsem se, nevěděla, co dělat. Utekla jsem domů a snažila se ti vyhýbat. Vlastně všem, měla jsem pocit, že mám mé pochybení napsané na čele. Měla jsem v hlavě pěkný zmatek a ještě nějakou dobu si vše urovnávala. Stálo mi to za to? Nestálo. Rozhodně ne! Rozhodla jsem se na vše zapomenout, manželovi to neříct a fungovat dál. Jenže přišel šok. Bývalo mi špatně od žaludku a tak jsem si, jen tak automaticky, udělala těhotenský test. Ten šok, když jsem viděla dvě čárky, nezapomenu. Tušila jsem, že otcem nebudeš ty.  I když jsme spolu sem tam spali, bylo to spíše jen z povinnosti. 

Tvá radost, můj stres

Když jsi na to přišel, byl jsi štěstím bez sebe. Moje těhotenství mezi námi zase vše urovnalo, pomohlo nám. Porodila jsem a synovi nechala udělat testy otcovství. Modlila jsem se, doufala a přesvědčovala sebe samu, že musíš být otcem. Bohužel, nebyl jsi. Můj, tedy opravdu náš, syn je mi neustálou připomínkou toho, že jsem jako manželka selhala. Chtěla jsem ti to říct, Bůh ví, že ano. Ovšem ty se v synovi vidíš. Miluješ ho a on v tobě má velký vzor. Neměla jsem sílu to říct. Rozbít něco tak krásného. Jsem sobec, vím to. Taky vím, že tenhle dopis, i když bych chtěla, nikdy nepošlu. Takže se možná nikdy nedozvíš, že syn, kterého tolik miluješ, není tvůj. Nevím totiž, co všechno by ta pravda způsobila. Kolik životů by zničila. A nechci, abyste byli ty nebo syn nešťastný.

S láskou a pokorou Kamila

Jak se díváte na rozhodnutí paní Kamily? Měla by svému manželovi zlomit srdce a říct mu, že mu byla nevěrná? A že syn, kterého tolik miluje, není jeho? Nebo by měla mlčet a nechat si tajemství pro sebe? Jak se zachovat? Přečtěte si také příběh paní Terezy, která zjistila, že jí byl manžel v začátcích vztahu nevěrný.