Svatba je životní krok, proto není divu, že před ní panuje určitá nervozita. Karolína však prožívá mnohem víc. Pandemie koronaviru totiž poškodila její vztah. Jak situaci řešit radí speciální pedagožka a psychoterapeutka Mgr. Charlotte Benátská.
Tento článek byl napsán podle skutečného příběhu ze života naší čtenářky. Fotografie jsou ilustrační a jména byla změněna.
V roce 2019 mě přítel požádal o ruku. Byla jsem opravdu nadšená a hned řekla ano. Těšila jsem se na to, jak pozveme rodiny a spoustu přátel, abychom si s blízkými užili krásný svatební den. Pomalu jsme začali všechno zařizovat... jenže pak přišel covid!
Svatbu jsme museli úplně zrušit. Bylo nám to moc líto, ale řekli jsme si, že rok mezi námi nic nezmění, a proto počkáme. Kdybychom tak věděli, jak se pleteme.
Oba můžeme pracovat z domova, takže naši zaměstnavatelé brzy vyhlásili povinný home office. První týdny to šlo, ale pak se situace začala měnit. Být spolu 24 hodin denně pro nás bylo náročnější a náročnější. Navíc bez možnosti jít někam za zábavou, cestovat nebo se pořádně věnovat koníčkům, jsme byli protivní. Začali jsme se hádat. A přiznávám, že obvykle šlo o nesmysly, jako třeba o to, že přítel nechal talířek na kuchyňské lince a nedal ho do myčky. Máslo na hlavě máme rozhodně oba. I on je nervózní a nesmyslně vybuchuje.
Odjela jsem na týden k rodičům, prostě jsem si potřebovala odpočinout. Po mém návratu to bylo pár dní fajn, jenže pak se všechno vrátilo do stejných kolejí. Znovu hádky, nuda a rozmrzelost.
Dokonce jsme přestali plánovat svatbu, protože když jsme na toto téma zabrousili, akorát jsme se pohádali. Přítel ji chce za každou cenu ještě letos, ale nikdo neví, jaká situace bude v létě, a tak se tomu bráním. V poslední době si bohužel navíc uvědomuji, že tohle není jediný důvod. Už se asi vdávat nechci. Nemyslím si, že by momentálně v našem vztahu panovala ta dřívější zamilovanost, díky které jsem se na manželství tak těšila.
Nevím, jestli je to tím, co se teď děje, nebo nám jen čas ukázal, že se k sobě až tak moc nehodíme, když nezvládneme tuto zatěžkávací zkoušku.
Svůj příběh do redakce zaslala Karolína U.
Psychicky náročné období, kdy jsou partneři nebo rodiny neustále spolu a leckdy v podmínkách, které neumožňují klid a prostor pro sebe, rozhodí i ty, kteří spolu jinak bez problémů fungují. Většinou se lidé potkají k večeru a jsou spolu pár hodin, nyní jsou spolu téměř nepřetržitě, čelí pracovním povinnostem, do toho „někdo“ musí vařit a uklízet. Velmi často se pak stává, že jeden z partnerů má subjektivní pocit, že dělá víc, a nebo všechno, druhý mu to neulehčuje, veze se, neocení ho. A hlavně, že nemá klid. Jsou to nové, dosud neznámé stresové situace, přičemž prostor pro relaxaci a vypuštění páry je omezený. Pocit nejistoty a s ním související strach způsobuje, že jsou lidé v mnohem větší tenzi. Gradují hádky, které by za běžných okolností ani nevznikly. Taková je realita v mnoha běžných domácnostech už po mnoho měsíců, čili odpověď na Váš dotaz, zda je problém v tom, co se kolem nás děje, zní částečně ano.
Neuvádíte, jak dlouho jste spolu, je možné, že jste kromě dovolených spolu intenzivně tak dlouho nikdy nebyli a nyní se skutečně ukazuje, jak to mezi vámi funguje. Zamilovanost vzala za své, ale je otázkou času, kdy byste se dostali do běžného manželského chodu, který je mimo jiné o schopnosti domluvit se, o vnímání, kdy a co partnera rozhodí a tedy i o snaze některým situacím dokázat předejít. Důležitá je dohoda a spolupráce, což se snadno napíše a těžko realizuje ke spokojenosti obou. Často trvá několik let, než se lidé (v páru nebo v rodinách) sladí a naučí se zacházet se svými emocemi i s emocemi blízkého člověka.
Hádky jako takové nejsou problémem. Někdy mohou akcelerovat nějaký problém, kolem kterého se chodí, a mohou takzvaně vyčistit vzduch. Útok s cílem ponížit partnera nebo argumentačně vyhrát bez ohledu, co si myslí nebo říká ten druhý, je samozřejmě destruktivní.
Karolíno, Váš vztah se bude neustále vyvíjet, nedělejte ještě závěry v tom smyslu, zda se k sobě hodíte nebo ne a nechte tomu ještě čas. Odložená svatba Vám štěstí nevzala. Otevřela Vám oči a právě teď vidíte to, co máte vidět. Dejte tomu šanci i tím, že se pokusíte vnést do vztahu více humoru a nadhledu. Třeba si jednou si řeknete, že zatěžkávací zkouška, kterou jste byli nuceni projít ještě před svatbou, byla tím nejlepším, co jste mohli prožít…
Mgr. Charlotte Benátská Speciální pedagožka a psychoterapeutka zaměřená na párovou komunikaci a uzdravení rodinných vazeb. Věnuje se specielně ženám v oblasti zdravého ženského sebevědomí a intimity. Je autorkou publikace Ženy, klíč ke spokojenosti je v nás. www.vztahy-komunikace.cz
Pokud jste se ocitli v situaci, se kterou se s námi chcete podělit nebo si s ní nevíte rady, napište nám na email: [email protected]
