Koronavirus katapultoval děti do kyberprostoru. Jak jim zajistit bezpečí v on-line prostředí?

Aktivity dětí v době koronavirových omezeních se přesunuly do virtuálního světa ještě více než kdy před tím. Co dříve bylo místem zábavy ve formě komunikace s přáteli, sdílení multimédií, on-line her apod., se nyní v době koronavirové stalo zároveň zčásti nutností a také místem povinností. A k době strávené na internetu ve volném čase tak přibyl čas strávený on-line kvůli škole a vzdělání. Internet je zkrátka součástí každodenní rutiny nejen pro české děti a mládež. Nedostatek osobního kontaktu s přáteli a spolužáky si dnes více než dřív vynahrazují na sociálních sítích, a právě zde hrozí ta největší rizika.

Zneužití, vymáhání, vydírání 

Na internetu na ně číhají hlavně kyberšikana a tzv. kybergrooming.  Kyberšikana znamená šikanování jiné osoby (například vydírání, ubližování, ztrapňování, zastrašování apod.) s využitím infomačních technologií. Podle Petera Porubského z Linky bezpečí přitom dochází v porovnání s klasickou osobní šikanou ke dvojímu umocnění újmy postiženého, protože materiál zůstává dlouhodobě dostupný a má obrovské publikum. V případě kybergroomingu se jedná o nejvíce nebezpečnou internetovou hrozbu. Vedle zmanipulování vyhlédnuté oběti zahrnuje také odcizení a zneužití nebo vymáhání fotek a videí se sexuálním obsahem, často pod smyšlenými záminkami a spojené s výhružkami. 

Procento obětí kyberšikany každým rokem roste

Výsledky průzkumu rizikového chování českých dětí v prostředí internetu, na kterém se podílela Univerzita Palackého v Olomouci, společnosti Seznam.cz a Google, ukazují, že každé druhé dítě ve věku 11 až 17 let už má osobní zkušenost s kyberšikanou. Svou roli na tom má také fakt, že téměř 81 % dětí má založený facebookový účet a 26 % dětí by vyhovělo nabídce neznámého člověka, aby si ho přidal mezi osoby, s nimiž bude po internetu komunikovat. 

Podíl českých studentů využívajících internet ke komunikaci a zábavě navíc stále roste a podle nejnovějších dat ČSÚ je větší než celoevropský průměr. Největší problém z hlediska kyberšikany zkrátka představují sociální sítě. „Profil na sociálních sítích mělo v roce 2019 již 98 % studentů starších 16 let. Denně je na sociálních sítích 78 % patnáctiletých dívek a 70 % chlapců,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Útoků na děti a mládež také přibývá a podle výsledků různých průzkumu se ukazuje, že 6 až 7 lidí z 10 neví, jak se proti takovým útokům bránit. 

V případě potíží pomůže police, specializované instituce, ale i asistenční služby

Vždy platí, že je vhodné začít blokací útočníka, oznámit útok a poradit se s někým blízkým. „V případě vážných problémů je třeba zapojit specializované instituce jako policii, intervenční služby specializující se na řešení kyberšikany, psychology apod. Děti mohou samy využít linku bezpečí zřízenou pro tyto účely www.internethelpline.cz,“ uvádí v metodice k prevenci a řešení kyberšikany Kristýna Jurková z pedagogicko-psychologické poradny Brno. Pomoci však můžou také pojišťovny v rámci svých speciálních služeb. Například pojišťovna UNIQA nabízí možnost rozšíření pojištění domácnosti o tzv. kybernetickou asistenci. „V případě, že se někdo z rodiny pojištěné domácnosti stane obětí kyberšikany, stačí zavolat na asistenční linku, dostupnou 24 hodin denně. Tam klient vyplní připravený formulář, který dodavatele opravňuje fotografie a příspěvky odstranit z veřejného zobrazení. UNIQA zajistí odstranění problematických informací z internetu, případně pomůže zrušit daný profil a informovat o závadném jednání provozovatele serveru. Asistence zaznamenává vysokou úspěšnost při stažení příspěvků a fotografií z webů a sociálních sítí,“ vysvětluje Eva Svobodová, mluvčí pojišťovny UNIQA s tím, že vedle kybernetické asistence je poskytnuta také právní podpora. 

Pár základních rad od pojišťovny UNIQA, jak reagovat na kyberšikanu 

1. Nikdy nereagujte, neodpovídejte, nevysvětlujte. Pokud se vehementně začnete bránit, útočníka jen potěšíte, protože ví, že vás zasáhl na citlivém místě. A to přiláká další publikum.
2. Snažte se tady pro postiženého být, případně se svěřte dalším zainteresovaným osobám (rodičům, vychovatelům, pedagogům). Čím dříve se problém začne řešit, tím méně eskaluje.
3. Uchovejte si screenshoty konverzací, zálohujte si příspěvky. Je možné, že budou potřeba k prokázání kyberšikany a vysledování útočníků.
4. Snažte se postiženým dobře objasnit podstatu těchto aktivit a vysvětlit jim, že ani internet a sociální sítě nesmějí sloužit k takovému účelu, že jde o jednání s postihem. Je důležité, aby se v budoucnu už vyvarovali zveřejňování kontroverzních fotografií a videí nebo se zásadně nepouštěli do ošemetných konverzací s neznámými protějšky.