“Terezo, nech naše děti v klidu dýchat, ubližuješ jim,” píše své ženě Martin. Manželka děti kontroluje až příliš

Svůj dopis manželce píše pan Martin (42 let). Už neví, jak to jinak své ženě říct, má pocit, že vyzkoušel všechny možnosti. Jeho žena děti až příliš chrání. Nedovolí jim chodit ven bez dozoru, pečlivě kontroluje, jestli ráno vstaly, nasnídaly se, šly do školy, jsou ve škole, kontroluje zkrátka všechno. Má strach, ale podle pana Martina je nutné děti nechat volně dýchat.

Terezo,

nech prosím tě naše děti v klidu dýchat. Dopřej jim volnost, kterou v životě potřebuje snad každý. Ano, jsou to děti, ano, musíme se o ně starat, ale nejsou jim čtyři roky. Za chvíli budou v pubertě, a stejně je neohlídáš. Nevím, čím to je. Před dětmi jsi byla ženská do nepohody, ráda jsi riskovala, zbožňovala jsi adrenalin. Dokonce jsme spolu nejednou skočili padákem, jezdili jsme na rafty, zdolali ferraty. Všechno to se vytratilo ve chvíli, kdy se zbarvil těhotenský test. Přijde mi, že všechno dobrodružství z tebe vyprchalo a nahradil ho strach.

Ubližuješ jim

Vím, že to nemyslíš špatně, a vím, že se je snažíš chránit a děláš to proto, abys jim dopřála bezpečí. Ale tohle už je špatně. Ubližuješ jim. Možná ne teď, ale v budoucnu jim to může hodně ovlivnit život. Nebudou se samy rozhodovat, budou mít pocit, že svět je nebezpečné místo, jak jim ráda říkáš. Nemusíš jim denně připomínat, co mají dělat, když na ně někdo cizí bude mluvit, nemusíš být neustále ta, která je straší. Mají už své názory a svůj rozum, a já doufám že dobrý a bystrý.

Už je to za hranou

Terezo, už je toho moc. Naše děti se občas budí ze spaní s tím, že se na ně někdo cizí snaží mluvit nebo že je někdo pronásledoval. Tuším, že to je vliv toho, že jim neustále něco podsouváš. Nech je, prosím tě, dýchat! Jsou to už pomalu dospívající lidé! To, že jim voláš, jestli jsou vzhůru, jestli snídali, jestli si oblíkli to, co jsi jim nachystala, zamkli byt a dorazili v pořádku do školy, je fakt moc. Během dvou hodin jim voláš pětkrát!! S prarodiči je nikdy nenecháš samotné, protože nevíš, co by se mohlo stát, nikdy nespali u žádného z kamarádů, u prarodičů, u mých bratrů, kteří mají taky děti. Protože se jim tam, podle tebe, může něco stát.

Kameru do domu nedám

Poslední kapkou bylo, když jsi přišla s úžasným nápadem. Abys měla děti pod kontrolou, tak jsi po mě chtěla, ať koupím bezpečnostní kamery a nainstaluju je okolo domu a také dovnitř, abys mohla děti sledovat a v případě nebezpečí zasáhnout. Terezo, už dost! Tohle je fakt moc, děti nejsou vězni. Pokud to takto půjde dál, budeš muset vyhledat lékařskou pomoc. Nechci od tebe odejít, ale když se to nezlepší, nedáváš mi jinou možnost. Musel bych, ač nerad, od tebe i s dětmi odejít. Takový život rozhodně není vhodný! Ani pro ně, ale ani pro nás. Prosím tě, vzpamatuj se už!

Martin

Pan Martin má dilema a neví, jak svou ženu přesvědčit o tom, že tohle je špatně. Že musí své děti nechat volně dýchat a žít. Nemůže je neustále chránit a bránit jim v setkávání s kamarády nebo prarodiči. Co byste v dané situaci dělali vy?

Přečtěte si také dopis slečny Kláry, která se rozhodla jít na potrat, protože nechce děti.