Přejít k hlavnímu obsahu

“Denisi, synu, nebýt sousedů, jsem na Vánoce sám doma, proč mě k sobě nechceš?” Ptá se v dopise svého syna Milan. Syn mu dokonce vnuka ukázal dvakrát

Rodinné vztahy jsou dost často složité a nikdy přesně nevíte, jak se co vyvrbí. Vztahy rodičů a dětí procházejí různými fázemi a velmi často to v rodině nefunguje tak, jak by mělo. Rodina se schází jen na narozeniny, svatby, pohřby a Vánoce na “povinné” návštěvy a zbytek roku o sobě moc nevědí. Jenže co když spolu rodina není ani na Vánoce? Zejména staří osamělí rodiče to potom nesou velmi šaptně.

Pan Milan (71 let) svého jediného syna nevidí, jak je rok dlouhý. Mluví s ním přes telefon jen párkrát do roka, syn ho k sobě nikdy nebere, nechodí ani za ním domů. Prakticky se o svého otce nestará. Pan Milan byl dokonce poslední dva roky na Vánoce sám, než si toho všimli jeho sousedé a vzali ho na Štědrý den k sobě. Pan Milan se v dopise syna ptá, proč ho k sobě nechce.

Nebýt sousedů, jsem na Vánoce sám doma, proč mě k sobě nechceš?

Denisi,

jsi můj jediný syn. Nevím, kde jsem udělal chybu. Nebýt sousedů, jsem na Vánoce sám doma. Jako kůl v plotě. Proč mě k sobě nechceš? Proč nemůžu Vánoce strávit s tvou rodinou a lidmi, které ještě na tomto světě mám? Máš dítě, mám vnouče a viděl jsem ho dvakrát. Nemyslím si, že toho chci moc. Jen to, aby se o mě syn občas zajímal. A být s tvou rodinou na Vánoce. Samota je zlá a špatná, nepřeju ti, aby ses někdy ocitl sám, zejména na nejkrásnější svátky v roce.

Mohlo by se vám líbit

Antonín (79 let): Synu, přeji ti, abys nedopadl jako já”

Generační vztahy jsou složité a najít mezi nimi rovnováhu může být těžké. Zvlášť když jedna strana něco očekává a ta druhá to neumí nebo nechce splnit. Říká se, že v dospělosti by děti měly splatit rodičům to, co jim dali. Vychovávali je, mnohdy, nebo téměř vždy, upozadili sami sebe. A když stárnou, síly ubývají a jsou to právě rodiče, kteří potřebují pomoc a možná i péče, někdy i každodenní. Ne každé dítě je však ochotné zaměřit svůj volný čas i kariéru na péči o nemohoucí rodiče.
svetzeny.cz

Nechci být sám

Byl jsem zvyklý kolem sebe mít hodně lidí. V práci, doma. S tvou maminkou jsme měli spoustu přátel, ty sis domů vodil kamarády. Vždycky byl dům plný smíchu a hovoru. Nepamatuji si, že bych byl někdy snad sám doma déle než dva dny. A teď jsem sám spoustu let. Není to vůbec příjemné probouzet se do prázdného domu, jít na procházku sám nebo vařit si sám. Život mě už nebaví, chtěl bych mít zase hezkou rodinu. Alespoň na Vánoce bych chtěl mít pocit, že mám milujícího syna, vnoučata a..., prostě aspoň mou vlastní rodinu. 

Synu, proč mě k sobě nechceš vzít aspoň na Štědrý den? Nebudu ti nijak překážet, nebudu nikomu na obtíž. Nechci přeci zas tak moc. Nebo ano? 

Tvůj táta

Nejlepší odpověď na příběh pana Milana mají Jason Drake a Stephanie Longtain

„Velmi málo lidí rádo žádá ostatní o podporu. Přesto mnoho lidí chápe, jaké to je cítit se o svátcích a důležitých momentech osaměle. Může vám pomoci, když si promluvíte s přítelem. Pokud se svěříte příteli nebo přátelům, budete mít aspoň někoho, komu můžete zavolat, uskutečnit videohovor, pokud to zvládáte, nebo dostanete šanci být s někým, kdo rozumí tomu, co potřebujete a ci sítíte,“ popisuje vedoucí kliniky Jason Drake. 

Existuje dovednost, kterou někteří moji klienti považují za užitečnou. Jmenuje se dovednost „vyrovnat se vpřed“. Účelem této dovednosti je umožnit nám přemýšlet o tom, jak se můžeme připravit na snížení stresu s předstihem. Můžete si například myslet: „Blíží se prázdniny a já letos nemůžu být se svou rodinou, takže vím, že se budu cítit osaměle, což mě povede k izolaci a osamělosti. Mám v plánu mít připravenou činnost, které se budu věnovat, připravím si nějaké oblíbené a slavnostní jídlo na vaření a zavolám sestřenici nebo kamarádce, aby se u mě zastavila. Jakmile budete mít svůj plán, opakujte si ho ve své mysli, dokud se nebudete cítit jistěji. Čím více budete nacvičovat svůj plán, tím lépe budete vybaveni a připraveni na to, abyste se vyrovnali a přijali stávající situaci. Budete mít něco, na co se můžete těšit!“ Dodává sociální pracovnice a majitelka Greater Heights Therapy Stephanie Longtain.

Mohlo by se vám líbit

Marie (68) píše svému synovi: “Nejmilovanější synu, bolí mě, že se mnou nechceš mluvit a stýkat se”

Děti jsou dar a ať jsou malé a bezmocné, nebo už dospělé a mají rodiny, jsou to pořád naše děti. Když držíte ten malý uzlíček v porodnici, zaplavuje vás velká vlna štěstí a lásky. Slibujete si, že malého drobečka budete milovat celým srdcem, dáte mu všechno, co budete moci. Mateřská láska je zvláštní druh lásky, která umí pohnout horou, když je potřeba. O to víc pak bolí, když se děti v určitém čase od rodičů odtrhnou nebo s nimi dokonce nemluví. A takový je příběh paní Marie.
svetzeny.cz

Pan Milan by chtěl prožít Vánoce se synem a jeho rodinou. Jenže se mu toto přání zatím nesplnilo. Jak by se měl zachovat? Co byste na jeho místě dělali vy? Přečtěte si také dopis slečny Kláry, která nechce trávit Vánoce s rodinou, kde ji každý jen využívá a dělá si z ní služku.

Milan (71 let): Denisi, synu, nebýt sousedů jsem na Vánoce sám doma, proč mě k sobě nechceš?
Zdroj článku
Doporučená videa z partnerského webu z Lifee.cz:
×
  • Svět ženy
  • 699 Kč
  • ROČNÍ PŘEDPLATNÉ SVĚT ŽENY + PÉČE YVES ROCHER + DIGI ZDARMA
  • obrázek magazínu ROČNÍ PŘEDPLATNÉ SVĚT ŽENY + PÉČE YVES ROCHER + DIGI ZDARMA
  • Předplatit