Výzva? Čelit problému!
Pokud si rovněž uvědomíme, že nějaký problém nastal, jsme na nejlepší cestě ho zdárně zdolat. On se totiž sám stejně nevyřeší, jen bude potichu bobtnat. Jeho přijetím získáme dost času k dobru. Když si uvědomíme jeho souvislosti a rozeznáme, na čem skutečně stojí, jdeme přímo naproti úspěchu. Zkusme tak brát každý problém jako výzvu a představit si, jak se budeme cítit, až z našeho života jednou provždy zmizí. Možná pak do jeho řešení skočíme s mnohem větší vervou, než kdybychom stále dokola vnímali jen to zdlouhavé a nepříjemné řešení nebo svůj „trabl“ zametali pod kobereček.
Víc hlav víc ví
Často stačí nechat nahlédnout do našeho trápení někoho dalšího, nezaujatého, abychom získali impulz k řešení. Dotyčný uvidí naše trápení z jiné perspektivy, možná i trochu střízlivěji, s nadhledem a potřebným odstupem. Možná se nám také uleví díky myšlence, že máme s kým své problémy sdílet. Říká se totiž, že přátelství dělí strasti a násobí radosti.
Vždy tady budou
Řešení problémů je vlastně takový nekonečný příběh. Vždy se objeví nějaký další, někdy dva naráz. Proto je vlastně nemožné mít jednou provždy vše vyřešeno a dát nohy na stůl. Možná jich ale nebude tolik, pokud drobná trápení, která nás denně potkávají, nebudeme nazývat problémy. Dokud máme co jíst, máme nohy v teple a střechu nad hlavou, obklopuje nás rodina a všem slouží zdraví, pak snad ve skutečnosti žádný problém není tak veliký, jak se na první pohled může zdát.