No, upřímně řečeno: těžko a jen v minimální míře. Nabízíme vám tři rady, jak postupovat – stoprocentní úspěch však zaručen není.
1. Postupujte pomalu a nenásilně. Pokusy o „léčbu šokem“ mají šanci zabrat asi tak jedna ku milionu (a to ještě spíš jen ve filmu než ve skutečném životě).
Příklad: Z „jízdního řádu“ večeří typu pondělí – svíčková, úterý – domácí sekaná s bramborovou kaší atd. nemá smysl přejít rovnou na styl pondělí – chleba se sýrem, úterý – koupený vlašák s rohlíkem. Zkuste radši na změnu přecházet zvolna: pondělí – doma rozpečená mrazená pizza, úterý – koupená sekaná s chlebem…
2. Chvalte ho, když si nestěžuje – zní to sice trošku absurdně (říkáte si: „Sakra, to je přece samozřejmé a chválit či litovat má on mě!“), ale funguje to a o to nám přece v tomto případě jde!
Příklad: „To jsi hodný, že sis vzal pod sako rolák, když víš, že jsem ti včera nemohla vyžehlit čisté košile, protože jsem byla moc unavená z práce.“ Nebo: „To je prima, že si k večeři umícháš vajíčka, když vidíš, že mně není dobře.“
3. Nepřiměřené požadavky odmítněte, avšak s vlídným úsměvem, nikoli s hysterickou nevolí. Pokud vám to hned nepůjde, tak je prostě mlčky ignorujte.
Příklad: Varianta A: „Ne, opravdu bych ti teď večer nemohla uvařit silnou hovězí polévku s domácími nudlemi, přestože máš rýmu a tvoje maminka ti ji v takovém případě vždycky dělala. Ale ráda ti připravím čaj a trochu bujonu z kostky.“ Varianta B: Na požadavek ohledně domácí nudlovky neodpovídejte a s úsměvem doneste čaj a masoxový vývar.
Obecné doporučení: Nesnažte se být „oficiálním vítězem“ – pro vás je důležitější skutečný efekt. Mužskou touhu po poctách a bitevních trofejích v sobě potlačte – jste přece žena a máte své zbraně, tak je používejte.
Stín tchyně
Říká se, že i vlas má svůj stín, natož tchyně, která (byť drží dietu) je určitě rozměrnější – v původním i přeneseném smyslu. Ustavičné narážky na to, co dělá maminka líp, co mu maminka vždycky dělala apod., jdou sice pořádně na nervy, ale zkuste je prostě ignorovat. Naučte se od tchyně to, co ona opravdu umí líp a vy byste také chtěla umět, a ostatní pusťte z hlavy. A na její výpady typu „ty se o toho mého synáčka málo staráš“ reagujte s úsměvem a pokrčením ramen. Když už byste to opravdu nemohla vydržet a nutně potřebovala něco říci, spokojte se se slovy: „Asi proto, že to není můj synáček, ale můj manžel.“
Foto: Depositphotos (1)