Clark Olofsson: Charismatický zločinec, podle něhož vznikl stockholmský syndrom. Byl první švédskou zločineckou celebritou

Clark Olofsson byl pravděpodobně ke zločinu předurčen. Narodil se 1. února 1947 ve Švédsku a zde také strávil více než polovinu života za mřížemi. Život na hraně zákona ho formoval už od dětství. Oba rodiče se potýkali se závislostí na alkoholu a když bylo Clarkovi jedenáct let, otec rodinu definitivně opustil. Matka tak zůstala na Clarka a jeho dvě sestry sama, což byla situace, kterou nebyla schopná zvládnout a na čas se dokonce ocitla v psychiatrické léčebně.

Mistr útěků

Clark se tak dostal do pěstounské péče, spokojený ale nebyl a nová rodina mu nevyhovovala. Proto údajně již ve čtrnácti letech zfalšoval matčin podpis, aby se mohl dostat na námořní školu, díky které na lodi procestoval část světa. Když ho však matka, která si mezitím dala život do pořádku, dostala zpět do své péče, Clarkovo chování se příliš nezlepšilo. Naopak, právě tehdy se dostával do konfliktů s policií kvůli drobným krádežím.

Za několik drobných zločinů byl šestnáctiletý Olofsson v roce 1963 umístěn do nápravného ústavu pro mladé zločince, odkud po dvou letech unikl. Utíkání ze střežených míst se ostatně stalo jeho poznávacím znamením, z vězení totiž utekl ještě několikrát. První odsouzení k pobytu za mřížemi přišlo již v roce 1966, útěk se Clarkovi povedl ještě téhož roku. Stal se hledaným zločincem, to ho ale neodradilo od páchání další trestní činnosti a dalších útěků z vězení.

Stockholmský syndrom

V srpnu roku 1973 ozbrojený lupič Jan-Erikem Olsson přepadl banku Sveriges Kreditbank ve Stockholmu. Během přepadení vzal čtyři rukojmí (tři ženy a jednoho muže) a po policii požadoval, aby za ním do banky přivedli jeho spoluvězně a pravděpodobně i komplice v probíhajícím zločinu. Nebyl jím samozřejmě nikdo jiný než Clark Olofsson, který spolu s Olssonem držel rukojmí v zajetí trezorové místnosti celých šest dní.

Během této doby si rukojmí postupně vytvořili emocionální pouto ke svým únoscům – začali je vnímat jako ochránce, nikoliv jako nepřátele. Dokonce se po propuštění báli svědčit proti nim a někteří z nich se s pachateli dál přátelili. Tento zvláštní psychologický fenomén popsal kriminalista Nils Bejerot, který jej pojmenoval podle města, kde se incident odehrál – Stockholm syndrome. Od té doby se termín používá k označení situací, kdy oběť únosu nebo dlouhodobého zneužívání cítí vůči svému trýzniteli loajalitu či dokonce náklonnost. Po ukončení přepadení byl Clark zadržen, ale tvrdil, že se sám stal rukojmím Olssona a že se vlastně pokoušel situaci uklidnit. Díky tomu dostal nižší trest a po několika letech byl propuštěn.

Další kriminální život a útěky

Olofsson sice na chvíli zmizel z očí veřejnosti, ale v 80. a 90. letech se znovu dostal do potíží se zákonem. Přepadení bank, pašování drog a další trestné činy ho neustále dostávaly zpět do vězení. Během svého života několikrát utekl z vězení a cestoval po Evropě pod falešnými identitami. Přestože byl mnohokrát zatčen, vždy si našel způsob, jak se dostat ven a pokračovat v kriminální činnosti.

Jeho nesporné charisma a jistá přitažlivost však působily, že veřejnost byla většinou na jeho straně a fandila mu. Hodně tomu pomohla i média, která byla kritizována za to, že Olofssona často vykreslovala jako přitažlivého hrdinu. Ženy hromadně podléhaly jeho šarmu, není proto divu, že Clark za svůj život zplodil šest dětí. Oženil se však jen jednou a to s Belgičankou Marijke Demuynck, s níž byl ženatý do roku 1999. V roce 1991 přijal její příjmení a křestní jméno si změnil na Daniel, zřejmě v touze žít napravený život, to se mu ale nikdy nepodařilo. Naposledy byl Olofsson odsouzen k odnětí svobody za pašování drog v roce 2008, od té doby se o něj přetahovaly Belgie a Švédsko. Podle dostupných informací měl v roce 2018 po znovuzískání švédského občanství získat svobodu, o jeho současném životě se ale téměř nic neví.

Pokud vás zajímá více ze života „první švédské zločinecké celebrity“ Clarka Olofssona, podívejte se na šestidílnou sérii Clark: Hvězdný zločinec na Netflixu. Jelikož je ale postavená na autobiografii Clarka Olofssona, která samotná není vždy pravdivá, berte celý příběh s rezervou. Vzhledem k hereckému koncertu Billa Skarsgårda, jenž se role Olafssona ujal, se však rozhodně nudit nebudete.

Zajimá vás osud zločinců? Přečtěte si o Belle Gibson, která za účelem výdělku předstírala rakovinu.