Italská kurtizána Veronica Franco: Bojovnice za ženská práva uchránila vlastním tělem Benátky, prostituci ji naučila matka

I když by to pravděpodobně napadlo jen málokoho, Veronica Franco se narodila do poměrně slušně situované rodiny. Peněz sice neměli nazbyt, přesto si její rodiče mohli dovolit zaplatit Veroničiným třem bratrům vzdělání i výhodný sňatek pro jejich jedinou dceru. Veronica se ale nakonec rozhodla pro život podle svých pravidel.

Touha po vzdělání

Vyrůstala ve spořádané rodině, přesto to byla právě její matka, která Veronicu tlačila k tomu, aby se z ní stala kurtizána. Sama se tak za svobodna živila a za muže si nakonec vzala svého bohatého zákazníka. Právě on mohl svým dětem dopřát dobré vzdělání. Veroničini bratři měli svého soukromého učitele a zvídavá dívka ráda poslouchala výklad a to ji brzy odlišovalo od dívek jejího věku. Ty se totiž zabývaly především tím, aby se z nich staly dobré manželky a strážkyně domácího krbu, zatímco z Veronicy rostla vzdělaná intelektuálka.

Jelikož se navíc vyvíjela do krásy, nebyl problém pro ni sehnat majetného ženicha. Veronica se tak vdávala již v osmnácti letech a jejím manželem se stal movitý lékař Paolo Panizzo. Manželství ale vydrželo pouhý rok, protože divoká Veronica nedokázala být věrnou manželkou a hledala si povyražení i mimo manželské lože. Tak se také stalo, že otěhotněla s kupcem z Dubrovníku, což vedlo k tomu, že ji Paolo opustil.

Kurtizána ve vyšší společnosti

Konečně přišla matčina chvíle, která Veronice opět začala našeptávat, aby se stala kurtizánou. Vzhledem k její kráse a vzdělání ale nebyla obyčejnou prostitutkou postávající u mostu Rialto, patřila mezi ctěné kurtizány, jež renesanční společnost považovala za intelektuálně zdatné ženy, které si najímali vysoce postavení panovníci i politici. Veronica se navíc naučila psát i číst, což pro ženy v 16. století nebylo úplně běžné.

Veronica však tyto schopnosti dokázala využít – jelikož měla básnické střevo, začala brzy skládat básně a psát literární texty, čím si získala srdce benátské smetánky, i zájem dalších spisovatelů, kteří ji přijali mezi sebe a uvedli do místních literárních kruhů. Veronica tak mohla vydat své básně ve svazcích a získat přízeň dalších literárních kolegů, díky čemuž se mohla pohybovat v opravdu vysokých kruzích mezi vlivnými lidmi.

Svých konexí měla brzy možnost využít. V roce 1574 se totiž Benátky snažili dobýt Turci, a město se tak ocitlo v ohrožení. Bylo jasné, že město se náporu samo neubrání, a tak požádalo o pomoc francouzského krále Jindřicha III.. Jelikož bylo potřeba využít všech možných vest k tomu, aby byl král přesvědčen o tom, že má Benátky zachránit, byla povolána právě Veronica Franco. Jedině ona dokázala využít nejen své vzdělání a diplomatické nadání, ale také um kurtizán, kterému král nedokázal odolat. Strávil s Veronicou deset dní a poté Benátky skutečně zachránil, za což byli benáčtí občané krásné kurtizáně skutečně vděční a velebili ji do oblak.

Smutný konec

Svoji slávu si ale Veronica příliš dlouho neužila. O rok později totiž čelila morové epidemii i obvinění, že právě prostitutky tuto nemoc roznášejí, což ji vedlo k tomu, že z města utekla. Když se o dva roky později vrátila, našla svůj dům vyrabovaný. Měla sice tušení, kdo za tím stojí, když ale údajného zloděje nahlásila, situace se obrátila proti ní. Nejen, že přišla o majetek, ale viník ji navíc obvinil z čarodějnictví, takže musela stejně jako řada dalších kurtizán čelit inkvizičnímu soudu.

Stejně jako už v životě mnohokrát, i tady jí pomohlo, že byla inteligentní a vzdělaná. Díky tomu se zachránila a s pomocí svého přítele básníka Veniera v roce 1980 unikla gilotině. Od té doby se toho o jejím životě příliš neví, příliš dobře se jí ale nedařilo. S literární tvorbou nadobro skoncovala, chřadla a dožívala v chudé benátské čtvrti. Její utrpení naštěstí netrvalo příliš dlouho, jelikož zemřela v pouhých pětačtyřiceti letech.

Zajímá vás život kurtizán? Přečtěte si o nejžádanější kurtizáně Belle Epoque.