Magdalena Dobromila Rettigová – jméno, které je v českých kuchyních dodnes známé. Ale byla tato žena skutečně „jen“ kuchařka, nebo také významná vlastenka a propagátorka české kultury? Pojďme se ponořit do života této výjimečné ženy, která nejen že napsala jednu z nejznámějších českých kuchařek, ale svým životem inspirovala generace žen.
Magdalena Dobromila Rettigová, rozená Artmannová, přišla na svět 31. ledna 1785 v nedalekém Všeradicích. Byla to doba, kdy se česká identita hledala v rámci habsburské monarchie, a tak Magdalena vyrůstala v prostředí, kde němčina dominovala jak ve vzdělání, tak v běžné komunikaci. Bohužel už v útlém věku přišla o otce a sourozence, což na ni mělo velký dopad.
S matkou se pak odstěhovala do Plzně a později do Prahy, kde musela pomáhat s domácností. Do školy šla až v deseti letech, do té doby ji učila matka v německém jazyce. Magdalena Rettigová neuměla česky až do svých osmnácti let. Až díky seznámení se a následnému manželství s českým buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem se z ní po sňatku z roku 1808 stala vlastenecky orientovaná buditelka.
Když se Magdalena provdala za Jana Aloise Sudiprava Rettiga, českého advokáta a vlastence, začala její vlastní cesta k českému národnímu hnutí. Manžel ji podporoval v jejích snahách o zlepšení postavení českých žen, a to nejen na poli vzdělání, ale i v rámci domácnosti. Rettigová se rozhodla, že prostřednictvím kuchyně a vzdělávání žen může nejlépe přispět k národnímu obrození.
Jejich manželství bylo harmonické a plné podpory, přesto nebyla Magdalena tak úplně šťastná. Mohlo za to především velké množství potratů, které prodělala. Zároveň se ale začala angažovat v osvětě žen. Ve své době totiž bylo běžné, že ženy byly vzdělávány jen minimálně a jejich hlavním úkolem bylo starat se o domácnost. Magdalena Rettigová to však viděla jinak – věřila, že ženy mohou mít větší vliv na společnost, pokud budou mít správné vzdělání a dovednosti. Zároveň ale nezatracovala úlohu žen coby hospodyněk, a tak jí společnost naslouchala.
Magdalena Rettigová je dodnes nejznámější díky své kuchařce „Domácí kuchařka“, kterou vydala v roce 1826. Kniha se stala hitem tehdejších domácností a i dnes ji najdete v mnoha českých kuchyních. Co však tuto kuchařku dělá tak zvláštní, je to, že byla jednou z prvních, která psala v českém jazyce. V té době bylo zvykem psát kuchařky v němčině, ale Rettigová chtěla, aby české ženy měly přístup k receptům ve své mateřštině. Její kuchařka obsahovala nejen recepty, ale i rady, jak správně vést domácnost.
Ale byla Rettigová opravdu „jen“ kuchařka? Ani náhodou. Mnoho jejích současníků ji považovalo za významnou vlastenku, která přispěla k českému obrození nejen prostřednictvím svých receptů, ale také tím, že povzbuzovala ženy, aby se vzdělávaly, pečovaly o své rodiny a přitom nezapomínaly na svůj národ. Pořádala literární posezení, na nichž se recitovaly české básně. Stála u všech významných kulturních akcí svého okolí a referovala o nich jako dopisovatelka časopisu Květy. Osobně se stýkala s vlastenci, s Františkem Palackým, s Josefem Jungmannem, Pavlem Josefem Šafaříkem a dalšími.
Magdalena Rettigová byla členkou různých ženských spolků a podporovala vzdělávání žen, což bylo v tehdejší době revoluční. Organizovala kurzy, kde učila ženy nejen vařit, ale i psát, číst a diskutovat o národních otázkách. Také se angažovala v literatuře – psala básně, povídky a překládala zahraniční literaturu. Rettigová pevně věřila, že ženy mají klíčovou roli v národním obrození. Svou prací chtěla dokázat, že kuchyně může být místem, kde se rodí nejen dobré jídlo, ale i vlastenecké myšlenky.
Magdalena Dobromila Rettigová zemřela 5. srpna 1845 ve věku 60 let v Litomyšli. Její odkaz však žije dál – a to nejen díky její slavné kuchařce. Její práce a nasazení pro českou kulturu a vzdělávání žen ji učinily jednou z nejvýznamnějších postav českého národního obrození. Její kuchařka byla opakovaně vydávána po celé generace a mnoho jejích receptů se vaří dodnes.
www.denik.cz, www.poznatsvet.cz, www.idnes.cz
