Při bitce na nože v dobách, kdy pracoval jako vyhazovač v baru, si vysloužil tři řezné rány v obličeji, což mu vyneslo přezdívku Scarface, neboli Zjizvená tvář. Jizvy dodávaly Al Caponemu ještě drsnější výraz a je pravdou, že se před ním strachy třáslo nejen celé podsvětí Chicaga, ale dokonce i policie. Přesto byl dopaden. Jaký je příběh jednoho z největších mafiánů historie?
Alphonse Gabriel Capone, známý světu jako Al Capone, je jednou z nejznámějších postav amerického organizovaného zločinu. Tento legendární mafiánský boss z Chicaga je sice dávno po smrti, jeho příběh ale dodnes přitahuje veřejnost, historiky i filmaře. Proslulý svým brutálním stylem vedení, Capone vládl světu nelegálního pašování alkoholu během prohibice, obchodu s bílým masem i hazardu, podplácel politiky, policisty i soudce a udržoval si moc za cenu životů svých nepřátel. Navenek však působil jako milý muž, který rád chodil do opery, podporoval charitu a novinářům, s nimiž dělal rozhovory, vařil u sebe doma špagety.
Alphonse Capone se narodil 17. ledna 1899 v Brooklynu v New Yorku do rodiny italských přistěhovalců. Jeho rodiče dorazili do USA z malé vesnice Castellammare di Stabia poblíž Neapole, aby zde hledali lepší život. Otec pracoval jako holič a matka jako švadlena, a ačkoli rodina žila poměrně skromně, byli pevně semknuti a vyznávali tradiční italské hodnoty. Alphonse vyrůstal s osmi dalšími sourozenci a už jako mladistvý se přidal ke gangu.
Capone evidentně již nebyl od malička žádným vzorem ctností. Už na základní škole se dostával do rvaček a brzy se nechal pohltit životem newyorských gangů. Ve čtrnácti letech opustil školu po incidentu s učitelem, kterého ho udeřil. Tím začala jeho cesta do podsvětí. Brzy se připojil k notoricky známé skupině Five Points Gang, kde se seznámil s budoucím mafiánským bossem Johnnym Torriem, mužem, který změnil jeho život.
V roce 1920 se Al Capone přestěhoval do Chicaga, kde začal pracovat pod vedením Johnnyho Torria. Chicagské podsvětí v té době procházelo zásadními změnami kvůli prohibici – zákonu, který zakázal výrobu, prodej a distribuci alkoholu. Tento zákaz však vytvořil obrovský černý trh, který organizovaný zločin rychle převzal. Torrio s Caponem začali budovat obrovské impérium pašeráků alkoholu a brzy ovládali celé město. Zabývali s také řízenou prostitucí i hazardem.
Po pokusu o vraždu Johnnyho Torria v roce 1925 se Capone stal hlavou chicagského podsvětí. Jeho vzestup k moci byl doprovázen krveprolitím. Capone udržoval svou autoritu brutálními metodami, kdy se neštítil likvidovat jakéhokoli protivníka, který se mu postavil do cesty. Nejznámější událostí jeho kariéry byla tzv. masakr na den svatého Valentýna v roce 1929, kdy Caponeovi muži, převlečení za policisty, chladnokrevně zavraždili sedm členů konkurenčního gangu George "Bugs" Morana. Tato událost šokovala celou Ameriku a definitivně zpečetila Caponovu pověst nelítostného mafiána.
Al Capone nebyl pouze brutálním zločincem, ale také mistrem v budování sítě korupce. Podplácel politiky, soudce i policisty, čímž si zajišťoval beztrestnost a neomezenou moc nad chicagským podsvětím. Dokonce se stylizoval do role „lidového hrdiny“, který rozdává chudým a bojuje proti nespravedlnosti prohibice. Capone se stal celebritou, objevil se na titulních stránkách novin a byl zván na prestižní večírky.
Jeho veřejný obraz byl však pouze maskou. Ve skutečnosti byl neustále obklopen ochrankou a žil v permanentním strachu o svůj život i majetek. V nejlepších časech údajně vydělával až 60 milionů dolarů ročně. Jediný, kvůli komu Capone kdy přemýšlel o tom, že s mafií sekne, byl jeho syn. Po jeho narození se Caponova rodina odstěhovala na čas do Baltimoru, kde Al pracoval jako účetní, mafii měl ale už v té době tak pod kůží, že se nakonec vrátil do Chicaga, které brzy ovládl a časem měl pod sebou celé východní pobřeží.
Přestože Capone ovládal chicagské podsvětí a policii, nakonec ho dostihla jeho největší slabina, a to daně. Federální vláda, v čele s agentem FBI Eliotem Nessem a jeho skupinou ho nemohla usvědčit z vražd či pašování, ale podařilo se jí ho obvinit z daňových úniků. V roce 1931 byl Capone odsouzen k jedenácti letům vězení.
Pobyt ve vězení, včetně legendární věznice Alcatraz, se na Caponovi těžce podepsal. Trpěl syfilidou, kterou chytil během svého mládí, a ta mu postupně zničila zdraví i mysl. V roce 1939 byl propuštěn kvůli špatnému zdravotnímu stavu a zbytek života strávil na svém sídle na Floridě, kde víceméně živořil až do své smrti. Zde žil v relativním ústraní, s duševními problémy, které ho postupně zcela ovládly. Al Capone zemřel 25. ledna 1947 ve věku osmačtyřiceti let na infarkt, kdy jeho tělo již bylo zcela zdevastováno nemocí.
www.iprima.cz, www.denik.cz, www.rozhlas.cz
