Titanic od Jamese Camerona je fiktivní milostný příběh odehrávající se na palubě lodi Titanic v roce 1912. Stejně však jako byla skutečná ona tragická plavba, byla i postava Rose DeWitt Bukater inspirována skutečnou osobností. Tou byla Beatrice Wood, která však na rozdíl od Rose svou pravou lásku nikdy nenašla.
Filmový režisér, producent a scénárista James Cameron se od mládí zajímal o oceán a vraky lodí, a tak se jednoho dne pustil i do zpracování příběhu Titanicu – údajně nezničitelné lodi, která se po nárazu do ledovce potopila a zemřely na ní více než dvě třetiny cestujících a posádky. Ačkoliv se ve filmu zaměřuje na fiktivní milostný příběh postavy Jacka Dawsona a Rose DeWitt Bukater, postavu Rose do jisté míry vytvořil podle skutečné osoby Beatrice Wood, jejíž autobiografii Cameron četl během vývoje svého filmu.
Stejně jako Rose pocházela Beatrice z bohaté, tradiční americké rodiny a vášnivě se zajímala o umění. Beatrice sama byla umělkyní, která se během své kariéry specializovala na abstraktní avantgardní práci. Stejně jako Rose i Jack byla Beatrice velkou obdivovatelkou legendárního impresionisty Moneta. Umění Beatrice bylo pro její éru kontroverzní a šokující, dokonce i v pozdějších letech se jí držel vzpurný duch, který se promítl i do postavy Rose, která vyrostla ve stínu konzervativní výchovy. Romantický život Beatrice však nebyl tak dramatický jako ve filmu. Beatrice tvrdila, že si nikdy nevzala muže, které milovala, a nikdy nemilovala muže, které si vzala.
Přes všechny podobnosti jsou mezi Beatrice a Rose velké rozdíly, především skutečnost, že Beatrice ve skutečnosti nikdy na palubě Titanicu nebyla. Zatímco Titanic opouštěl přístav, Beatrice doma bojovala se svojí matkou, která si nepřála, aby z její dcery byla malířka. Beatrice však později cestovala do zahraničí v Evropě a po celé Severní Americe. Zatímco Rose působí spíše jako někdo, kdo se o umění pouze zajímá, než aby se jím živil, Beatrice byla věčnou umělkyní, která se učila vše od malby přes herectví, keramiku až po psaní románů. Na rozdíl od Rose Beatrice nikdy nepoznala svou pravou lásku, ačkoliv během života byla víckrát vdaná. Zažila dokonce i milostný trojúhelník s umělcem Marcelem Duchapem a spisovatelem Henri-Pierrem Roché, který jí nakonec zlomil srdce. Její další láskou, kterou považovala za osudovou, byl herec Reginald Pole, který jí však také zlomil srdce. Zklamaná Beatrice se pak začala naplno věnovat práci a stala se hrnčířkou. Později napsala knihu o svém životě. Poté, co si ji James Cameron vybral jako předlohu pro roli Rose do svého filmu, který uvedl v roce 1997, byla pozvána na premiéru filmu. V té době jí však bylo už 104 let a nebyla na tom nejlépe po zdravotní stránce, pozvání tedy odmítla s tím, že se na film nechce dívat, protože ví, že bude smutný a ona už ve svém věku být smutná nechce. Jen o pár dní později zemřela osamělá v úctyhodném věku 105 let.
