Pro mnohé byla jen milenkou vlivného nacisty, krásná Josefa Huliciusová ale měla dvojí tvář. Zatímco si získávala srdce jednoho z nejmocnějších nacistů druhé světové války, nenápadně z něj dostávala informace, které pomáhaly Velké Británii vyhrát válku. A zamilovaný říšský protektor Reinhard Heydrich neměl o ničem ani tušení.
O manželství říšského protektora Reinharda Heydricha a jeho ženy Liny by se dala říct spousta věcí, jen ne to, že bylo v očích tehdejší společnosti normální, nebo snad tradiční. Ačkoliv manželé tvořili v očích nacistických pohlavárů dokonalý árijský pár, jejich domácnost fungovala podle vlastních pravidel. Neznamená to však, že by byla nefunkční, naopak. Reinhard a Lina si navzájem tolerovali volný vztah a zálety.
Reinhard byl odjakživa záletník, a i když se do Liny zamiloval na první pohled a o ruku ji požádal jen o čtyři dny později, bylo jasné, že věrnost nebude jeho silnou stránkou. Vždyť i počátek jejich vztahu provázel Reinhardův skandál. V té době totiž sloužil u námořnictva a ve slušivé uniformě rád okouzloval dívky, z nichž jednu měl údajně přivést do jiného stavu. U soudu sice tvrdil, že dítě rozhodně není jeho, námořnictvu ale tento škraloup stačil k tomu, aby ho ze svých řad vyloučilo.
V té době měl už ale Reinhard svoji milovanou Linu a ta se postarala, aby její nastávající odstartoval řádnou kariéru. Byla to právě ona, která ho dostala do NSDAP seznámila ho s Heinrichem Himmlerem. Od té chvíle Reinhardova hvězda stoupala vzhůru a on se těšil přízni těch nejvýše postavených nacistů. Sám Adolf Hitler se rozplýval nad tím, jaký krásný árijský pár Reinhard a Lina tvoří!
Přestože vypadali, že jsou jeden pro druhého stvořeni a doma poctivě pracovali na potomcích, nebránilo jim to v tom občas si vyhodit z kopýtka i mimo domov. Reinhard jakožto milovník žen milenky střídal s vědomím své manželky, Lina zase s tichým svolením svého manžela udržovala poměr s Reinhardovým podřízeným Walterem Schellenbergem. Jediný, komu tento milenecký vztah nebyl po chuti, byla Walterova manželka, která údajně svému choti kvůli Lině chrstla do obličeje kyselinu.
Poté přišel další postup v Reinhardově kariéře, když mu byl svěřen Protektorát Čechy a Morava. Pro rodinu to znamenalo stěhování do Česka a jako svůj domov si vybrali zámek v Panenských Břežanech, kde měli k dispozici vlastní služebnictvo. A právě zde došlo k setkání Reinharda s krásnou služebnou Josefou Huliciusovou, která to ovšem hrála na dvě strany.
Josefa se narodila ve Středočeském kraji, o jejím dětství toho ale není příliš známo. Byla však manželkou vyššího důstojníka v britské tajné službě MI-6 Václava Huliciuse, jenž přímo komunikoval s Winstonem Churchillem. Právě proto byla vyslána jako služebná na zámek v Panenských Břežanech, kde měla v rámci špionáže vyslídit co nejvíc informací.
Josefa byla půvabná, měla krásnou tvář a dokonalou postavu, a tak jí nedalo příliš práce získat Reinhardovu přízeň. Ačkoliv říšský protektor v té době střídal milenky jako ponožky, Josefa ho zcela okouzlila a vyhovovala mu i v tom, že ji měl přímo pod nosem. Rčení „Co je v domě, není pro mě“ Reinhard tedy rozhodně nectil a s kráskou trávil poměrně dost času, samozřejmě s posvěcením své ženy.
Nebyl to však jen sexuální pud, co ho k pohledné služebné přitahovalo. Rád si s ní povídal, a dokonce se ji snažil okouzlit i hrou na klavír a housle. Netušil přitom, že Josefa se během jejich hovorů snaží získat informace pro MI6. Samozřejmě byl natolik příčetný, že jí žádné tajné plány nevyzradil, to málo, co občas utrousil, ale spolu s informacemi, které Josefa slýchávala na zámku v průběhu dne, stačilo špionce k tomu, aby posílala do Velké Británie zásadní zprávy.
Vztah Josefy a Reinharda trval až do Heydrichovy smrti 4. června 1942, kdy na něj byl v Praze spáchán atentát. Ačkoliv Josefa pracovala pro špionáž, sama byla jeho vraždou překvapena. A to i přesto, že měla možnost říšského protektora zabít vlastníma rukama, o což se ale nikdy nepokusila. Po smrti Reinharda byla ze zámku v Panenských Břežanech stažena a krátce poté se rozvedla se svým manželem. Po válce žila v Praze až do své smrti v roce 1967.
Zajímají vás příběhy z druhé světové války? Přečtěte si, jak Nicholas Winton zachránil české židovské děti.
www.g.cz, www.dotyk.cz
