Přeneste se s námi do starověké Indie, kde žil tajemný mudrc Vātsyāyana, autor slavné Kámasútry. Objevte jeho moudré učení o harmonii mezi tělesnými vášněmi a duchovním poznáním. Připravte se na fascinující putování do mysli tohoto zapomenutého génia, který svým učením odhalil cestu k harmonii mezi tělem a duší.
Na samotném vstupu do kláštera Nalanda ve starověké Indii kdysi visela slova slavného mudrce a mnicha jménem Vātsyāyana. Vātsyāyana byl hinduistický filozof, který žil v době říše Gupta (4. až 6. století n. l.) v Indii. Byl autorem důležitých spisů v hinduistické tradici a jeho jméno bylo proklínáno a obdivováno zároveň. Byl to totiž právě on, kdo napsal kontroverzní, ale zároveň velmi ceněné dílo - Kámasútru. V době, kdy život byl podřízen přísným náboženským zásadám a společenským konvencím, vstoupil Vātsyāyana do kláštera, aby hledal vyšší pravdy a poznání. Narodil se do prosté rodiny v severním Indickém království. Mladý Vātsyāyana již brzy ukázal mimořádný talent a intelekt, což mu umožnilo vstoupit do učení mnichů ve slavném klášteře. Nalanda byla tehdy jedním z nejvýznamnějších center vzdělání na světě. Mniši zde studovali nejen náboženství a filozofii, ale také umění, vědu, medicínu a další obory. Vātsyāyana ve svých studiích nebyl omezen pouze na jedno téma, ale snažil se pochopit všechny aspekty lidského života. O samotném Vātsyāyanovi není mnoho informací, ale věří se, že jeho učedníci šli na jeho pokyny do himálajského pohoří, aby ovlivnili horské kmeny a přesvědčili je, aby opustili pohanské oběti.
Během svých studií Vātsyāyana objevil, že existuje celá řada důležitých a tajemných aspektů lidské sexuality, které byly často ignorovány nebo považovány za tabu. Cítil, že lidská sexualita je přirozenou součástí lidské existence a neměla by být odstrkována na okraj společnosti. Náboženství se často zabývala otázkami spirituality a osvobozením od pozemských požitků, ale jeho zájem směřoval i k pochopení lidských vášní. Svůj názor o tom, že sexualita nemá být popírána, ale měla by být zkoumána a pochopena, začal Vātsyāyana sdílet s dalšími mnichy v klášteře. Někteří mniši jeho pohled na sexualitu odmítali a pokládali ho za hříšného a zkaženého. Někteří však s jeho názory souhlasili a viděli v nich hluboký smysl pro lidskou duši.
Vātsyāyana nebyl člověkem, který by se bál čelit kontroverzím. Věděl, že jeho názory nebudou vždy přijímány s otevřenou náručí, ale trval na tom, že jeho učení může mít pozitivní dopad na lidský život. Rozhodl se proto, že se pustí do psaní knihy, která by podrobně rozebrala různé aspekty lidské sexuality, aby lidem pomohl porozumět jejímu pozitivnímu vlivu na život. A tak vznikla slavná Kámasútra. V této knize se Vātsyāyana neomezoval pouze na fyzickou lásku a sexuální praktiky. Zahrnul do ní i umění milování, důležitost emocionálního propojení mezi partnery, rady pro rozvíjení vzájemného porozumění či etiku a morálku v mezilidských vztazích. Kámasútra se tak stala symbolem erotiky a učebnicí milování. Kniha podporovala zdravý a zodpovědný přístup k sexualitě, což mělo mít pozitivní vliv na mezilidské vztahy. Kámasútra přežila staletí a stala se významnou součástí indické kultury. Není známo, co se s Vātsyāyanou stalo po dokončení Kamasutry. Někteří tvrdí, že nadále pokračoval ve svém životě jako mnich až do konce svých dní, zatímco jiní spekulují, že zanechal mnichovského života a věnoval se studiu a psaní ve světském prostředí.
