Slábnoucí zrak
Také oči se stávají obětí přirozeného procesu stárnutí – nejen u diabetiků. Slábnoucí zrak zkrátka patří k přibývajícím létům, ovšem díky možnostem současné medicíny nemusíme jen pasivně „přihlížet“ tomu, jak se svět kolem nás rozmazává. Za nutnost nosit brýle na čtení může presbyopie neboli vetchozrakost, kterou způsobuje fakt, že po 45. roku života začne oko ztrácet schopnost akomodace (zaostření) do blízka. Po šedesátém roce se navíc často přidává šedý zákal, který je způsoben zakalováním čočky. Statistiky uvádějí, že po pětasedmdesátce se katarakta objevuje u více než tří čtvrtin populace! Onemocnění, které je u žen častější než u mužů, v rozvojových zemích vede až ke slepotě. Lze jej naštěstí řešit jednoduchým operativním zákrokem, při němž se zakalená čočka vymění za umělou. „Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes je to jinak. Čím dříve přijdete, tím bude operace jednodušší a šetrnější. Čím je šedý zákal pokročilejší, tím je oční čočka tvrdší a její odstranění je při operaci náročnější," uvádí doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka brněnské oční kliniky NeoVize. Umělá čočka zároveň řeší i problém vetchozrakosti – a pokud se pacient rozhodne si připlatit za bifokální či trifokální nitrooční čočku, která zlepšuje vidění na dvě (respektive tři) vzdálenosti, může se zbavit brýlí definitivně a mít zrak zase jako zamlada.
Únik moči: častý problém, o kterém se nemluví
Samovolný únik moči, tedy takzvaná inkontinence, je problém, který je často tabuizován – přitom se s ním občas setká každá třetí žena po šedesátce, denní únik může trápit až pětinu dámské populace nad tento věkový limit. Existují různé příčiny a druhy inkontinence: stresová, urgentní, z přeplnění, smíšená (pokud se vyskytují příznaky více typů), funkční nebo totální (kontinuální). Při potížích je důležité absolvovat vyšetření u urologa, který doporučí způsob léčby. „Ke konzervativním léčebným postupům patří změna životosprávy (úbytek na váze, stop kouření, pití kávy, omezení těžké fyzické aktivity), rehabilitace a fyzikální léčba. Sem patří trénink močového svěrače, gymnastika svalů pánevního dna, elektrostimulace včetně vaginální elektrické stimulace svalů pánevního dna, překonávání nutkání – bladder drill, nácvik na toaletu, biofeedback, neuromodulační a neurostimulační techniky a tak dále,“ vyjmenovává metody konzervativní léčby profesor MUDr. Marek Babjuk, CSc., hlavní lékař pražské urologické kliniky UroKlinikum. Další možnosti představují takzvané vaginální kónusy, odvod moči močovou cévkou nebo cévkou zavedenou přes břišní stěnu do měchýře, používání inkontinenčních pomůcek, protetické pomůcky, farmakoterapie (tlumí stahy svaloviny močového měchýře, zvyšuje kapacitu močového měchýře, posiluje uzávěrové mechanismy). Dodávání estrogenů u žen v období přechodu (hormonální substituční léčba) zlepšuje prokrvení a tím i funkci tkání v oblasti uretry, pochvy a spodiny močového měchýře. Pokud metody konzervativní léčby nezaberou, doporučuje se operativní řešení.