Kde se vzalo 10 tisíc kroků
Všude se píše, že bychom měli nachodit 10 tisíc kroků denně. Profesorka I-Min Lee z Havard Medical School ale zjistila, že jde o marketingový tah jisté japonské společnosti, která začala v roce 1965 prodávat krokoměr Manpo-kei. Aniž by to mělo nějaký vědecký základ, začalo se toto číslo šířit po celém světě a ujalo se natolik, že dnes málokdo přemýšlí nad tím, jestli je pravdivé.
Dostatek kroků prodlouží život
V době, kdy profesorka Lee tuto skutečnost odhalila, už se zhruba osm let zabývala otázkou, jak moc fyzická aktivita ovlivňuje ženské zdraví ve vyšším věku. Přesněji tím, zda vyšší počet nachozených kroků snižuje úmrtnost. V rámci čtyřleté studie zjistila, že pokud starší žena ujde 4 400 kroků, významně sníží riziko úmrtnosti oproti ženám, které jsou neaktivní. Při navyšování až na 7 500 kroků se zvyšuje také přínos chůze pro zdraví. Minimální počet kroků, které bychom pro udržení tělesné váhy a zdraví měli denně nachodit, je tedy právě 4 400, optimální 7 500 kroků.
Chůze má i další zdravotní benefity
Zlepšuje dýchání, fungování krevního oběhu, u starších lidí zpomaluje mentální úpadek, přispívá k zachování hustoty kostí, posílení svalů a zlepšuje kvalitu spánku, udržení optimální hladiny krevního cukru i cholesterolu, zdravému krevnímu tlaku, prospívá celkově kardiovaskulárnímu systému. Jedna ze studií amerického Národního institutu zdraví, jíž se zúčastnili lidé ve věku od 41 do 67 let, ukazuje, že když člověk ujde 8 200 kroků denně, výrazně se u něj sníží riziko obezity, výskytu spánkové apnoe, cukrovky, refluxu či deprese. Oproti běhu se při chůzi nevyplavuje stresový hormon kortizol, a tak je vhodnější i pro spalování tuku na břiše, kterého se jinak zbavuje jen těžko. Navíc při ní ubývá tuk, nikoli i svaly, jak je tomu v případě běhání.