Křenu se přezdívá český ženšen a za zázrak ho považovali už naši předci. Umí si poradit s respiračními onemocněními, zastavit zánětlivý proces a dokonce se zkoumají jeho účinky v boji s rakovinou. Jaké množství byste měli konzumovat, pokud onemocníte?
Křen je kořenová zelenina, která se vysazuje brzy na jaře nebo na konci podzimu. Daří se jí v chladnějších podmínkách. Vyrábí se z něj populární křenová omáčka, která je skvělým doplňkem k masům. Křenu se také někdy přezdívá „český ženšen“. Je to z toho důvodu, že má silné antiseptické a antibiotické účinky. Překvapivě v něm najdete víc vitamínu C než v citrusech, to z něj dělá ideálního pomocníka při infekčních chorobách. Působí protizánětlivě, jelikož obsahuje látku zvanou sinigrin. Bylo prokázáno, že tato látka pomáhá zastavit zánětlivý proces. Některé studie dokonce naznačují, že by sinigrin mohl být podpůrnou léčbou aterosklerózy, ale je potřeba ještě dalšího výzkumu, aby to bylo jednoznačně prokázáno.
Křen je známý tím, že je velmi prospěšný pro zdraví dýchacích cest. Každý, kdo někdy křen jedl, už pocítil, jak skvěle dokáže protáhnout nos, krk a dutiny. Studie z roku 2006 provedená německými vědci zkoumala 1500 lidí s akutní infekcí dutin a bronchitidou. Bylo zjištěno, že podání doplňku stravy obsahujícího 80 miligramů sušeného kořene křenu se vyrovnalo účinkům antibiotik! Tato studia naznačila, že křen by mohl být skutečně výborným lékem na infekce dýchacích cest, je samozřejmě ještě potřeba dalšího výzkumu. Již nyní však na trhu najdete doplňky stravy, které křen obsahují. Obvykle se jedná o bylinné kapky, případně o kapsle.
Křen obsahuje tzv. allylisothiokyanát, což je olej, který se uvolňuje při řezání jeho kořene. Tato látka má silné antibakteriální vlastnosti. Studie z roku 2009 naznačuje, že si dokáže poradit s bakterií Escherichia coli, která je původcem primárních močových a střevních infekcí. Studie publikovaná v roce 2018 zase ukázala, že allylisothiokyanát dovede bojovat i s bakterií Salmonella. Zajímavé je zjištění vědecké studie z roku 2010 publikované v odborném časopise Molecular Nutrition & Food Research, ta zjistila, že se tato skupina látek umí vázat na určité enzymy, které brání nárůstu bakteriálních buněk, zatím však není znám přesný mechanismus, jak se celý proces děje.
Studie z roku 2008 a 2015 se zabývaly glukosinoláty a isothiokyanáty obsaženými v kořenové zelenině v souvislosti s onemocněním rakovinou. Zjistily, že tyto látky mohou před touto nemocí chránit, jelikož zabraňují růstu rakovinových buněk a také je dokonce zabíjejí. Navíc sinigrin obsažený v křenu je rovněž silným antioxidantem, dokáže tedy bojovat proti poškození buněk způsobeným volnými radikály. Tyto reaktivní molekuly totiž mohou zvyšovat riziko propuknutí rakoviny, když je jich v těle příliš mnoho. Laboratorní studie z roku 2005 naznačuje, že by křen (a další kořenová zelenina) mohl zabránit růstu rakoviny tlustého střeva, plic a žaludku. Výsledky vědeckých výzkumů vypadají slibně, ale je zapotřebí křen ještě více prozkoumat. Rozhodně vám ale jeho konzumace neuškodí, při infekčních onemocněních se doporučuje lžička denně po dobu alespoň 7 dnů. Jak již bylo zmíněno, lze jej také užívat jako doplněk stravy.
Zdroje: www.webmd.com, www.webmd.com, ubmed.ncbi.nlm.nih.gov, ubmed.ncbi.nlm.nih.gov, www.ncbi.nlm.nih.gov, www.ncbi.nlm.nih.gov, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, www.ncbi.nlm.nih.gov, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/
