Sklenku vína večer pro uvolnění po práci nebo při posezení s přáteli bere mnoho lidí za naprosto normální věc. Stejně tak jako svařák či dva na adventních trzích nebo pár drinků na party. Vždyť vlastně o nic nejde. Jenže tomu skutečně tak? Podívejme se na to, co s vaším tělem udělá sklenka vína denně.
O škodlivosti alkoholu na naše tělo není pochyb a každému je jasné, že když člověk vypije láhev vodky nebo deset piv denně, je to problém. Sklenička vína ale vypadá nevinně. Obzvlášť jde-li o červené, které někteří lékaři a vědecké studie dokonce doporučují. Denní sklenka vína údajně zvýší ve vašem těle obsah antioxidantů, zvýší hladinu „dobrého“ cholesterolu a sníží riziko srdečních onemocnění. Jiné výzkumy však upozorňují na zdravotní rizika, včetně zvýšené pravděpodobnosti výskytu některých druhů rakoviny a srdečních problémů.
„Je zajímavé, jak se názory na alkohol proměnily. Dříve se tradovalo, že například Francouzi žijí déle i díky popíjení vína. Jenže se ukazuje, že jejich dlouhověkost souvisí s celkovým životním stylem založeným na prospěšné středomořské stravě,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby ve zdravotní pojišťovně OZP. „V České republice alkohol způsobuje přibližně 6 % celkové úmrtnosti, což odpovídá asi 6 500 úmrtím ročně.“
Jakkoli se můžeme tvářit, že je pít víno je vlastně zdraví prospěšné, je třeba mít na paměti že jde ve své prapodstatě o alkohol. Je fakt, že v porovnání s jinými druhy alkoholu (například s lihovinami či destiláty) je zdraví příznivější, z pohledu srdečně-cévního zdraví. Pravidelná konzumace však může představovat velký zdravotní problém, zejména pokud se vymkne z rukou a stane se z ní závislost. Z jedné sklenky denně se lehce stanou dvě a více. Podle Světové zdravotnické organizace by neměla u žen přesáhnout konzumace 1 až 3 dcl vína. Vše navíc je už rizikové a škodlivé.
Pokud si dáte nevinnou sklenku vína denně, nezapomeňte si započítat do denního energetického příjmu jeho kalorickou hodnotu. Podle známé aplikace Kalorické Tabulky obsahuje červené víno 166 kcal, což se rovná třeba malého tvarohovému koláčku. Alkohol má navíc prakticky nulovou schopnost zasytit a navíc je běžné, že pod jeho vlivem budete povolnější k vysoce kalorickým potravinám. Dokazují t i studie. jsou na to i studie!).
Časté pití malého množství alkoholu může zvýšit riziko fibrilace síní nebo abnormálně rychlého srdečního tepu. Korejští vědci zkoumali údaje od více než 9,7 milionu pacientů, aby zjistili, u kolika z nich se toto srdeční onemocnění vyvinulo. Zjistili, že nejvyšší riziko mají ti, kteří pijí alkohol každý den, ve srovnání s těmi, kteří pijí alkohol jednou nebo dvakrát týdně. Nebyla zjištěna žádná souvislost mezi tímto onemocněním a nárazovým pitím alkoholu.
Četné studie prokázaly, že nadměrné množství alkoholu k němuž se můžete přes jednu skleničku denně dostat, přispívá ke vzniku kardiovaskulárních poruch, vysokého krevnímu tlaku, k cirhóze či ztukovatění jater, zánětu slinivky břišní i neurologickým poruchám. Co je však alarmující, zdá se, že i mírné pití alkoholu zvyšuje riziko rakoviny prsu. Více než 100 epidemiologických studií prokázalo, že riziko rakoviny prsu se zvyšuje s rostoucím příjmem alkoholu. Metaanalýza 53 z těchto 100 studií ukázala, že u žen, které pijí více než tři nápoje denně, je riziko vzniku rakoviny prsu 1,5krát vyšší než u žen, které alkohol nepijí. Obecně vědci zjistili, že na každých 10 gramů alkoholu zkonzumovaného denně (o něco méně než jeden drink) připadá odpovídající 7% zvýšení rizika vzniku rakoviny prsu.
„Pokud předem víte, kdy vás čekají návštěvy či oslavy, zkuste si naplánovat, kdy a co budete pít. To znamená dát si jasný limit a držet se ho. Určitě pamatujte na prokládání alkoholu vodou, což vám pomůže omezit jeho množství. Navíc pak nebudete pít alkohol na žízeň a snížíte následnou dehydrataci. Stůjte si za svým a klidně alkohol odmítněte, pokud ho pít nechcete. Zařaďte si do svátečního kalendáře také alkohol-free dny, ať váš organismus může zregenerovat,“ doporučuje MUDr. Jana Ježková z OZP.
www.verywellfitt.com, www.aktin.cz, www.tn.nova.cz
