Precizní medicína přináší naději pacientům s rakovinou, kde ostatní možnosti selhaly

„Kdy bude konečně vynalezen lék na rakovinu?“ To je jedna z nejčastějších otázek, kterou vědci a lékaři dostávají. Jenže žádné zázračné pilulky se zřejmě podle všeho nedočkáme. Rakovina totiž není jedno onemocnění. Jde o označení celé řady diagnóz, na které jeden lék existovat nemůže. Vědecký ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny a přednosta Biologického ústavu na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, profesor Ondřej Slabý, přirovnává nádory trochu poeticky ke sněhovým vločkám. Na první pohled jsou také stejné, ale při bližším zkoumání zjistíme, že je každá jiná.

„I když vyrostou nádory ve stejném orgánu, například v prsu nebo tlustém střevě, jsou biologicky odlišné. A tady se liší cesta onkologů, která je opačná než v minulosti. Zatímco dříve byla léčba vedena pouze podle určitého typu nádoru, nejmodernější přístupy v onkologické léčbě, dnes zanedbávají, kde nádor vyrostl, protože to pro nastavení léčby není tak důležité. Jediné, co nás zajímá, je jeho biologická podstata a chování nádoru konkrétního pacienta. Jedná se o personalizovaný přístup k léčbě pacientů, který označujeme jako precizní onkologie,“ vysvětluje přední český odborník prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D. a vysvětluje, že se precizní medicína snaží porozumět onemocnění na molekulární úrovni a každému pacientovi podle toho volit individuálně nastavenou léčbu.

Příběh s dobrým koncem

Do Centra precizní medicíny FN Brno se dostala dvaašedesátiletá onkologická pacientka, které nádor štítné žlázy, jenž nebylo možné chirurgicky odstranit, metastazoval do plic. Žena si prošla chemoterapií i ozařováním, což sice vedlo ke zmenšení karcinomu, ale nikoli k jeho vymizení. Lékaři již doporučovali pouze symptomatickou léčbu a prognóza nebyla příznivá. „Na základě molekulárního vyšetření nádoru a projednání molekulárně-onkologickou indikační komisí byla následně zahájena léčba pomocí protinádorové imunoterapie. Během léčby došlo k výraznému zmenšení nádoru, které umožnilo jeho kompletní chirurgické odstranění, vymizela také plicní metastáza. Léčba byla následně ukončena na žádost pacientky, která je dále sledována jako zcela vyléčená,“ popisuje pro Novinky.cz příběh jedné z pacientek předseda molekulárně onkologické indikační komise Centra precizní medicíny FN Brno MUDr. Michal Eid. Podobných případů s dobrým koncem mají na tomto pracovišti mnohem více.

O léčbě rozhoduje komise

„Precizní onkologická léčba je sice velmi efektivní, ale není vhodná pro každého,“ vysvětluje MUDr. Eid. „Zda bude pacient do léčebného programu zařazen, závisí na mnoha faktorech. Například na pokročilosti nádorového onemocnění. Dalším kritériem je klinický stav pacienta nebo také různá výtěžnost precizní onkologie u různých typů nádorů. Například u karcinomů prsu, střeva či gynekologických nádorů je ta výtěžnost relativně velká. Naopak třeba u sarkomů nebo nádorů mozku je výtěžnost nízká. Vždy se tedy posuzuje více faktorů, zda je konkrétní pacient pro léčbu vhodný, či ne. A velkému množství pacientů jsme pak na základě vyšetření schopni doporučit nějaký individuální léčebný plán a zahájit léčbu. Není to tedy tak, že by byli pacienti odmítáni proto, že by pro ně nebylo místo, ale z toho důvodu, že by pro ně precizní onkologie neměla žádný přínos.“

"Není to tedy tak, že by byli pacienti odmítáni proto, že by pro ně nebylo místo, ale z toho důvodu, že by pro ně precizní onkologie neměla žádný přínos," uzavírá profesor Slabý. Více informací najdete na webových stránkách Fakultní nemocnice Brno. 

Precizní medicína představuje cestu, která onkologii posouvá vpřed. Ale stále je co zkoumat – a tomu se věnují odborníci v různých vědeckých skupinách sdružených v Národním ústavu pro výzkum rakoviny. Jde o úspěšný projekt, jehož cílem je nejen výzkum léčby, ale i diagnostiky a také prevence rakoviny.

Čtěte také: Jak spolu nádorové buňky komunikují a proč se rakovina vrací? Vědci mají vysvětlení