Prevence rakoviny: Na jaká vyšetření máme nárok a kdy? Zapište si do diářů na příští rok

Medicína jde ale velmi rychle dopředu a lékaři mají v rukou stále více efektivnějších metod, jak se s karcinomy vypořádat. Jenže aby byla léčba úspěšná, je potřeba objevit problém ideálně hned na počátku. „Víme, že včasné odhalení rakoviny umožňuje zahájit cílenou léčbu v době, kdy je onemocnění nejlépe léčitelné – a mnohdy i vyléčitelné –, což výrazně zvyšuje šanci pacientů na úplné uzdravení,“ říká profesor Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Ke včasné diagnóze velkou měrou přispívají populační screeningové programy, které jsou hrazeny z veřejného pojištění, tedy za předpokladu, že na ně má člověk nárok. Jsou zacíleny podle věku a pohlaví.

Co je to screeningový program

Jde o nástroj k případnému odhalení onkologického onemocnění. "Cílem těchto screeningových programů je obecně rozpoznat problém u zdánlivě zdravých lidí v daný moment bez obtíží, kteří však mají vyšší riziko onemocnění. Díky tomu je jim možné nabídnout včasnou léčbu nebo jinou intervenci, což u většiny z nich může vést k lepším zdravotním výsledkům,“ vysvětluje prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA, místopředseda České onkologické společnosti, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a děkan Lékařské fakulty v Plzni. Kromě screeningových programů, jež jsou vázány na věk, existují i různá preventivní vyšetření. Příkladem je třeba každoroční prohlídka znamének u dermatologa.

Na jaké screeningové vyšetření máte nárok

Podle údajů Všeobecné zdravotní pojištovny jsou v současné době dostupné tyto screeningové programy:

• Screening karcinomu prsu, který se provádí prostřednictvím mamografie na akreditovaných pracovištích ženám od 45 let, a to 1x za dva roky.
• Screening nádorů tlustého střeva a konečníku (tzv. screening kolorektálního karcinomu), který se provádí prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice od 50 do 55 let 1x ročně, od 55 let 1x za dva roky. Tento test je možno nahradit screeningovou kolonoskopií provedenou na akreditovaných pracovištích 1x za 10 let.
• Screening karcinomu děložního hrdla, jež se provádí prostřednictvím cytologického vyšetření stěru z děložního čípku provedeného v rámci preventivní prohlídky u registrujícího gynekologa – laboratorní zhodnocení vzorku je provedeno na akreditovaném pracovišti, s nímž gynekolog spolupracuje. Vyšetřovány jsou 1x ročně ženy a dívky od 15 let.
• Screening časného záchytu karcinomu plic prostřednictvím nízkodávkových CT na akreditovaných pracovištích . Vyšetřit se mohou nechat kuřáci (současní či bývalí), jejichž kuřácká minulost je alespoň 20 cigaret denně po dobu 20 let a jsou ve věku 55–74 let.
• Novým programem je screening rakoviny prostaty, který je určen mužům od 50 do 69 let. Hlavním ukazatelem rizika je laboratorní rozbor krve (tzv. PSA), dle stanovených hodnot pak následuje postup dle platné Metodiky MZ ČR. Na laboratorní testy může klienty odeslat registrující praktický lékař nebo ošetřující urolog.

Screeningová vyšetření fungují

„Za 20 let fungování programu screening rakoviny prsu (pro ženy nad 45 let) bylo provedeno 11 232 950 screeningových mamografií. V 61 971 případech byl odhalen zhoubný nádor, naštěstí drtivá většina z nich byla v časných stádiích, které je možné úspěšně léčit,“ vysvětluje konkrétní výsledky screeningových programů PhDr. Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra a upozorňuje, že přestože jejich výsledky jasně prokazují efektivitu ve snižování úmrtnosti na rakovinu, zájem o ně by mohl být znatelně vyšší.

Proč lidé nechodí na vyšetření?

Rakovina je velkým strašákem. Přesto, nebo právě proto, se mnozí lidé na vyšetření raději nedostaví. Obávají se, že jim lékař "něco najde." Dalším důvodem je, že lidi nic nebolí a jakožto bez příznaků návštěvu ordinace odkládají na neurčito. Velmi častým důvodem je v podstatě logistický problém, kdy se jim nedaří zkoordinovat jejich běžný program s návštěvou odborníka, který je mnohdy desítky kilometrů daleko. Pro některé občany to může znamenat absolvovat třeba i čtyři vyšetření ročně s tím, že pak ještě musí pro výsledky a podobně. Někdy může být důvodem toho, že lidé nepřijdou, zkrátka i stud. Jenže zdraví je to nejcennější, což si mnozí pacienti uvědomí, když jsou pak se svou diagnózou nemilosrdně konfrontováni. 

Pro efektivnější prevenci 

Na problematiku včasné detekce a prevence nádorů je zaměřen i jeden z výzkumných programů Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), za jehož podpory se letos konala konference Onko Pacient. Tu pořádá každoročně Nadace pro výzkum rakoviny. "Bohužel mezi veřejností stále koluje řada omylů a mýtů, které souvisejí jak s prevencí, diagnostikou či samotnou léčbou rakoviny, tak i s jejím výzkumem. Proto chceme především široké veřejnosti nabídnout validní a aktuální informace napříč jednotlivými lékařskými odbornostmi, které se o pacienty s rakovinou starají,“ shrnuje hlavní motivace letošní konference docent Marián Hajdúch, předseda správní rady Nadace pro výzkum rakoviny, která se zavázala přispívat k lepší informovanosti pacientů a jejich rodinných příslušníků, jimž do života vstoupilo onkologické onemocnění.

Čtěte také: Snižte riziko mrtvice a infarktu pomocí lahodného nápoje: Odborníci doporučují 2 šálky zeleného čaje každý den