Ujídali jste v dětství cukr po lžičkách? Tak v dospělosti takových lžiček s cukrem zkonzumujete za den přibližně třináct, což je více než půl šálku cukru a za rok je to třicet kilo!
U některých lidí přesahuje roční příjem cukru dokonce dvojnásobek. Většina z nich trpí nadváhou, a zároveň neodolatelnou chutí na sladkosti. Navíc je cukr v potravinách, kde by nás ani nenapadlo se po něm dívat, a tím spíš je pro naše zdraví zákeřnější. Proč nás tolik „přitahuje“?
Sladkost jako antidepresivum?
Za jednu z příčin chuti na něco sladkého je považován pokles hladiny serotoninu, který ovlivňuje náladu. Sladkost působí jako „zázračné antidepresivum“ a špatná nálada je pryč během dvaceti minut. Nejčastěji se za chutí na sladké skrývá nízká hladina cukru v krvi. „Pokles hladiny cukru se projevuje mnoha nepříjemnými pocity: nepřekonatelným hladem, chutí na sladké, svírajícím pocitem v žaludku, malátností, únavou, nervozitou i bolestmi hlavy,“ vysvětluje Hana Borkovcová, výživová poradkyně programu Cambridge Weight Plan, a dodává: „Tyto pocity obvykle zmizí, když sníte potravinu s vysokým glykemickým indexem. Toto číslo vyjadřuje, jak rychle cukr pronikne do krve. Čím vyšší je, tím rychleji potravina uvolňuje své cukry do krevního řečiště.”
Cukr jako závislost
Optimální je udržovat vyrovnanou hladinu krevních cukrů. Při nadměrné konzumaci sladkostí dochází k téměř okamžitému zvýšení jejich hladiny, pak ovšem následuje prudký pokles spojený s intenzivním pocitem nepohody. V tu chvíli začnete znovu „bažit“ po jídle s obsahem sacharidů a obzvláště při redukční dietě máte najednou neodolatelnou chuť na čokoládu. Její posedlí milovníci si vysloužili název „Chocolate travers” – „čokaholici“. Ti mají o čokoládě i „sladké“ sny. Nejlepší je dát si pár kostiček kvalitní čokolády (70 až 89 % kakaové hmoty) bez výčitek, než abyste do sebe naládovali tabulku nekvalitní čokolády, která je plná nasycených tuků a cukrů a podílí se na vzniku obezity.
Jak vyzrát na sladké?
Tělo navyklé na rychlé jednoduché sacharidy nemůžete jen tak zmást tím, že si čokoládu jednou nedáte. Odpíráním se chuť zvětšuje, a stává se nesnesitelnou, takže pokud nemáte silnou vůli vydržet alespoň měsíc, kdy vaše tělo přestane vyžadovat tolik sladkého, tak se po pár dnech vrhnete na cokoli a přijdou výčitky. Spisovatelka Nancy Appleton tvrdí, že k překonání touhy po sladkém pomůže i chuť zubní pasty, a navrhuje čistit si zuby okamžitě po každém jídle. Stejnou roli může sehrát i žvýkačka.
Psychologové zase doporučují strategii odvrácení pozornosti, takže pokud chcete něco sladkého, jděte radši něco dělat. „Vysledujte, kdy máte během dne největší potřebu dát si něco dobrého a nezdravého. Obvykle se taková chuť vyskytuje kolem 15. hodiny odpolední. Nižší produkce kortizolu navozuje pocit únavy a tělo si začne žádat nabuzení cukrem. Zkuste ho ale přelstít a vydejte se alespoň na krátkou procházku ven, nabijte se slunečními paprsky nebo si zacvičte,” radí Hana Borkovcová.
Čím nahradit sladkosti?
Ovoce je skvělým zdrojem energie, kde cukr funguje jako „ochucovadlo“ vitamínů, minerálů a stopových prvků, které naše tělo potřebuje. Vláknina se stará o to, aby se cukry uvolňovaly postupně, a tělo je nestihlo ukládat ve formě nadbytečného tělesného tuku. Zajímavá je ovšem logika lidského organismu: když mu chybí živina nacházející se v ovoci, vyšle signál sníst něco sladkého, proto ji zažeňte právě ovocem, ale nepřehánějte to! Větší množství by vám přineslo jen kila navíc. Ovocný cukr má totiž energetickou hodnotu stejnou jako sacharóza, klasický cukr.
Další možností jsou náhradní sladidla. Nejlepší je sladký prášek z jihoamerické stévie, jehož stačí malé množství a sladí stejně jako lžíce cukru. Stévie neobsahuje žádné kalorie a téměř žádné sacharidy, a proto je vhodná pro každého – pro diabetiky i lidi na speciální dietě.