Zubní kaz často nemusí končit jen plombou nebo vytržením bolavého zubu. Může mít i závažnější důsledky. Zuby a ústní dutina jsou vstupní bránou do našeho těla. Jejich prostřednictvím se do něj mohou dostat infekce, jež pak mohou vést ke zdravotním problémům včetně diabetu a onemocnění srdce.
Téměř vždy to začíná nevinně. Čistíte zuby a najednou vyplivnete krev. Možná si pomyslíte, že je to důkaz vaší důkladné zubní péče, ale opak je pravdou, je to první varovný signál. Krvácející dáseň poukazuje na parodontitidu, zánět závěsného zubního aparátu, který fixuje zub v čelisti. Může se objevit kolem jednoho, ale i více zubů. Pokud zánět není léčen, parodontitida postupně přejde v paradentózu. Začnou se tvořit dásňové choboty, krčky zubů se odhalí a zuby přestanou v čelisti pevně držet, až definitivně vypadnou.
Nedostatečná ústní hygiena ale nemusí končit jen ztrátou chrupu. Podle studie může vést i ke vzniku takových nemocí, jako jsou třeba diabetes nebo infarkt. Vše, co se odehrává v dutině ústní, má vliv na celý organizmus. „Dnes už ale opravdu víme, že bakterie z jakéhokoli infekčního ložiska v ústech se mohou dostávat do celého krevního oběhu. Tedy do celého těla.“, vysvětluje stomatolog Ladislav Korábek. Bakterie a toxické látky ze zánětlivých ložisek v ústech oslabují imunitu a zároveň způsobují nové infekce. Nejčastějšími viníky vzniku nemocí bývají „mrtvé“ zuby, zubní váčky i neléčená parodontitida. Parodontální mikroorganismy negativně působí na kardiovaskulární systém a bývají jednou z příčin vzniku aterosklerózy nebo poškození chlopní. Působí také na respirační systém i na průběh diabetu. To potvrzuje i Radek Mounajjed, stomatolog a vysokoškolský pedagog specializující se na protetickou stomatologii na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. “Nebezpečí nehrozí jen zubům, chronická parodontitida může být příčinou i jiných závažných onemocnění. Je zdrojem infekce a může vyvolávat záněty v celém organismu. Parodontitida může předznamenat vyšší výskyt infarktů myokardu, nebo třeba centrálních mozkových příhod.”
Zaměřte se na správnou a každodenní ústní hygienu. Pravidelně mechanicky odstraňujte plak pomocí kartáčku a pasty na zuby, zubní nitě nebo mezizubního kartáčku. Navštěvujte pravidelně zubního lékaře i dentální hygienistku a dbejte na jejich doporučení. Nápomocné mohou být i žvýkačky bez cukru, které podpoří tvorbu slin, a tím zlepší čištění povrchu zubů, neutralizaci kyselin i remineralizaci začínajícího zubního kazu. "Zubní povlak se tvoří tak do hodiny po tom, co si zuby vyčistíme. Měli byste proto umět ověřit si čistotu vašich zubů. Když si zuby vyčistíte, tak si jazykem objeďte přední plošku zubů. Tak zjistíte, že jsou hladké. A třeba za hodinu nebo za dvě to zkuste znovu. I když jste třeba nic nejedli, tak zjistíte, že už ta hladkost není taková. Obzvlášť znatelné to bude po nějakém jídle. A tento plak, do kterého se usazují mikroby, se může na zubech držet i delší dobu, zvětšuje se a postupně se z něj tvoří zubní kámen, který už nelze odstranit klasickým čištěním, ale musí vám ho z chrupu odstranit odborník.", vysvětluje dentální hygienistka Květa Prouzová a dodává: " Každý den bychom si měli zuby čistit dvakrát. Přílišná péče, když budeme chrup čistit po každém jídle, také není úplně dobře."
Český rozhlas, sduz.cz, Healthline, Medical News Today
