Představit svého partnera rodičům není jednoduché ani pro jednu stranu. Rodiče si chtějí proklepnout, kdo bude jejich dítěti po boku. A děti se zase snaží, aby vztahy byly co možná nejlepší. Ne vždycky se to však podaří. Někdy prostě rodiče vidí, že se k dítěti protějšek nehodí, nebo si zkrátka představovali někoho jiného. A problém je na světě.
Irena (37 let) řeší podobný problém. Zamilovala se ve dvaceti. A i když to místy bylo těžké a ne vždycky dobré, vydrželi s manželem spolu. Přes všechny překážky, přes neplánované těhotenství i přerušení školy, s manželem nakonec vše zvládli společně. Na koho jsou ale oba krátcí, je Irenina maminka. Ta totiž manžela své dcery nemá ráda a dává to vždycky a velmi okatě najevo. Irena se proto rozhodla napsat své mamince dopis.
Mami,
nechápu, proč nemáš ráda mého muže? Nic ti neudělal. Umím pochopit, že jsi nebyla nadšená, když jsem ho přivedla domů a později neplánovaně otěhotněla. Chápu, že jsi byla naštvaná a neměla ho ráda. Vždycky jsi říkala, ať jdu na vysokou školu, abych měla v životě přesně to, co chci. I když jsi nám prorokovala, že spolu nevydržíme a on uteče a nechá mě s děckem na krku, nestalo se tak. Ivan odmaturoval, nastoupil do práce, chodil na brigády a společně jsme si našli malý byt. Krcálek, to ano, ale byli jsme spolu s Anetkou rodina. Já jsem po večerech dodělávala vysokou školu a nakonec i odpromovala.
Dlouho to nebylo jednoduché, žili jsme od výplaty k výplatě, a když Anetka šla do školky, znamenalo to další a další výdaje, podobně to bylo se školou. Do toho jsem zjistila, že jsem znovu těhotná, a tak přišly zase starosti. Do toho byl Ivan nemocný, firma, kde pracoval krachovala, zkrátka jednoduchý život jsme zatím nežili. Teď to vypadá, že se to obrací k lepšímu. Já dělám to, co jsem vystudovala, Ivan si našel novou a dobrou práci. Jen ty jsi stále nespokojená. Stále máš problém, že je se mnou a s holkama ten “nýmand”, jak ráda říkáš.
Nechápu tě. Kdykoliv máš doma nějaký problém nebo potřebuješ pomoct, Ivan je ten, který je vždy po ruce. Ani nepípne, že ti nebude pomáhat, když ho nemáš ráda. Stěhoval tě, maloval ti nový byt, nosí ti nákupy, vozí tě k doktorům. Ani slovo vděku. Jsi na něj jen nepříjemná, mrzutá a nemáš ho ráda. Pravidelně mi opakuješ, že se ke mě nehodí, že jsem se mohla vdát mnohem líp. Nechápu, kde se to v tobě bere. Po tolika letech, po všem, co jsme si zažili. Sedmnáct let jsme s Ivanem spolu a ty proti němu pořád brojíš. To tě to neunavuje?
Mami, prosím tě, pokud mě máš alespoň trošku ráda, měla bys s tím přestat. Ivan je dobrý chlap, miluje mě, zvládneme spolu všechno na světě. Díky němu mám dvě krásné dcery, které nám dělají radost. Ty máš dvě vnučky. Kdykoliv potřebuješ, Ivan je ten, který vše udělá, zařídí, zajistí. Pomáhá ti, ale věř tomu, že pohár trpělivosti může jednoho dne přetéct. A tak se ty roky, kdy pro něj nemáš jiné pojmenování než nýmand, budižkničemu a neřekneš prosím nebo děkuji, někde projeví. A pak budeš marně chtít, aby něco udělal. A já budu stát za svým manželem, protože ten má svatou trpělivost.
Irena
Na motivy příběhu, který do redakce zaslala paní Irena J.
