Láska je složitá a dlouhodobé vztahy jsou na tom podobně, možná jsou ještě daleko složitější. I když se snažíte a chcete být spolu navždy, věrní a spokojení, ne vždycky to stoprocentně vyjde. Život občas umí být zvláštní a divoký, mění se názory, role, postoje a všechno, co budujete. A nevěra, která bývá častým problémem ve vztazích, může vztah rozbít během pár chvil.
Paní Jana (43 let) měla pocit, že žije v harmonickém a spokojeném vztahu. Když se však dozvěděla, že jí byl její manžel nevěrný, zhroutil se jí svět. Neví, co bude dál dělat. Jeden den je odhodlaná podepsat rozvodové papíry a zbavit se manžela, druhý den ho miluje a chce se pokusit o nápravu vztahu. Proto svému muži napsala dopis.
Milý Petře,
nikdy bych si nemyslela, že budu psát takový dopis. Že po tolika letech společného života budu sedět nad prázdným papírem a snažit se najít slova, která dokážou zachytit všechno to, co mi už týdny leží na srdci. Nevím, jestli je to správný způsob, jak s tebou mluvit, ale možná mi psaní dává trochu odstup, který teď potřebuji, abych dokázala vyjádřit to, co se v mém nitru děje. Když tě vidím, není mi dobře a vzpomenu si na vše, co jsi provedl.
Když jsem se dozvěděla o tvé nevěře, byla jsem v šoku. Absolutním. Kdysi jsem si představovala různé scénáře, co bych dělala, kdyby se to někdy stalo – a vždycky jsem si myslela, že bych v té chvíli měla jasno. Když to prožívaly kamarádky, byla jsem vděčná, že mám tebe, rozumného chlapa. Říkala jsem vždycky, že bych jednoduše odešla, protože taková zrada by byla pro mě nepřijatelná. Jenže když jsem tu realitu skutečně potkala, nebylo to tak černobílé. Bohužel. Kromě vzteku a rychlých rozhodnutí mě zaplavily otázky a pochybnosti. Jak se to stalo? Je to moje vina? Co jsem udělala špatně?
Naše manželství bylo v mých očích pevné, harmonické, a i když ne vždycky snadné, věřila jsem, že jsme oba spokojení. Proč jsi mi nikdy neřekl, že ti něco chybí? Nebo že tě něco trápí? Vždycky jsme si přece slibovali, že spolu budeme mluvit. To, že jsi mi lhal, bolelo stejně jako samotná nevěra. Kdybys mi dal šanci, mohli jsme spolu něco udělat. Jenže ty ses rozhodl jinak. Sobecky. Sám jsi situaci chtěl řešit. Po svém. Bez ohledu na následky. Na to, že mi ublížíš. Ty i ona!
Nikdy by mě nenapadlo, že to bude Alena, má kamarádka. Pamatuješ si, jak jsme ji i jejího bývalého manžela poznali? Hledali jsme spřízněný pár a našli ho! Chodili jsme na večeře, hrát badminton, jezdili společně na hory, na procházky, občas jsme spolu vyjeli na lyže a dvakrát byli na dovolené. Rozuměli jsme si, Alena byla fajn ženská a její Tomáš taky. A teď cítím, že mě zradili dva lidi, kterým jsem věřila. Tobě jsem věřila nejvíc na světě. Nejvíc! Alena pro mě skončila, která kamarádka se vyspí s manželem té druhé? Která? Jedině mrcha!
Omlouváš se mi, lituješ, chceš druhou šanci, ale co já? Napadlo tě to někdy? Co mám dělat já? Jsem bezradná! Cítím vztek, hněv, naštvání. Chvíli mám pocit, že podepíšu rozvodové papíry a udělám krok do nového života. A druhý den cítím, že tě miluji a že to zvládneme. A i když teď procházíme tím největším testem našeho vztahu, nechci to všechno jen tak zahodit. Jenže k tomu, abychom se mohli pokusit o nějakou obnovu, potřebuji od tebe víc než jen omluvu. Potřebuji čas. A taky potřebuju vědět, že jsi ochotný o tom všem otevřeně mluvit, nejen o tom, co se stalo, ale o tom, co to znamená pro nás dva. Ne, že to budeš házet za hlavu, že je to minulost. Pro mě není. Chce to čas a dlouhé rozhovory, musíš se mnou mluvit. Snad se nám náš vztah podaří obnovit.
Jana
Názor psycholožky Jennifer Thomasové:
"Odpuštění není možné, když se ten, kdo se provinil, neomluví. Jednoduchá slova „Je mi to líto“ můžou znamenat hodně pro obnovení dobrého vztahu. Když tahle slovíčka nezazní, nikdy nemůžete skutečně a opravdově odpustit. Omluva je účinnější, je-li konkrétní. Pokud vám byl váš partner nevěrný, měl by říct, čeho lituje. Jakmile jsme konkrétní, sdělujeme tím tomu druhého, že chápeme, jak moc jsme mu ublížili. Po omluvě nesmí následovat žádné „ale“. Když se vám nevěrník omluví, ale hned svalí vinu na vás, mění se omluva v útok a útok nikdy nevede k odpuštění a smíření. Partner by měl být jako otevřená kniha, a měl by vám umožnit, abyste si prohlídla jeho mobilní telefon, tablet a emailovou korespondenci. Zní to dost drsně, ale když vám partner tuto možnost nedá, vaše nedůvěra nikdy nezmizí."
Možná je vyjádření odbornice sporné, protože soukromí by mělo fungovat a být respektováno i mezi partnery, ale v případě, že jich k nevěře došlo, je cestou k jejímu obnovení.
Na motivy příběhu, který do redakce zaslala Jana G., zeny.cz, drjenniferthomas.com
