Lidová moudrost říká, že naše skutečné touhy a pocity se obvykle projeví, když jsme opilí. Je to pravda či nikoliv? Alkohol zbavuje zábran a v podnapilém stavu jsou lidé schopni věcí, které by si jinak netroufli. Objeví se skutečná povaha člověka? Vědecká studie nám na to dala odpověď.
Když nyní pomineme alarmující dopady na zdraví člověka při častém požívání alkoholu, vědci z University of Missouri v Columbii se rozhodli prozkoumat, do jaké míry pití alkoholu mění naši osobnost. Alkohol nás činí šťastnými, omámenými, nadšenými a hlasitými. V některých případech se z přívětivého člověka může stát zlý a agresivní opilec. Alkohol je komplikovaná droga s nejrůznějšími účinky.
Nová studie publikovaná v časopise Clinical Psychological Science naznačuje, že pití nemění naše chování tak dramaticky, jak si myslíme. Ačkoli pití alkoholu rozhodně může snížit vaše zábrany, neexistují žádné důkazy o tom, že by alkohol nutně odblokoval nějaké hluboce zakořeněné pocity nebo touhy. Přesto může alkohol v některých ohledech změnit to, kým jsme.
První autorkou studie je psycholožka Rachel Winograd z University of Missouri-St. Louis a z Missourského institutu duševního zdraví. Winograd a její kolegové shromáždili 156 účastníků, kteří měli vyplnit dotazníky s podrobnými údaji o svých typických pitných návycích a uvést, jak vnímají svou střízlivou a opilou osobnost. Poté byli účastníci ve skupinách po třech až čtyřech přátelích stejného pohlaví pozváni do laboratoře, kde jim výzkumníci provedli základní měření dechové zkoušky a měření hmotnosti a výšky. Poté polovina účastníků po dobu 15 minut konzumovala alkohol. Pili vodku a míchané nápoje v kombinacích přizpůsobených jejich tělesné hmotnosti, cílem bylo zvýšit koncentraci alkoholu v krvi na přibližně 0,9 promile.
Po 15 minutách se skupiny zúčastnily řady zábavných aktivit, které měly zapojit určité osobnostní rysy a vyvolat specifické chování. Ve dvou bodech studie byly účastníkům změřeny jejich osobnostní vlastnosti, zatímco vnější pozorovatelé zaznamenávali jejich chování na video. Nahrávky byly později použity k posouzení osobnosti každého jednotlivce.
Osobnost se podle vnějších pozorovatelů zase tolik nezměnila. Sebehodnocení provedené účastníky potvrdilo obvyklé známky opilosti. Podle účastníků pití alkoholu změnilo jejich osobnost ve všech pěti rysech tzv. pětifaktorovým modelem: neuroticismus, extraverze, příjemnost, intelekt a svědomitost. Účastníci uváděli, že se cítili méně svědomití, méně otevření novým zkušenostem a méně příjemní, zatímco se cítili extrovertnější a emočně stabilnější. Nicméně tím nejzajímavějším zjištěním na studii bylo, že vnější pozorovatelé viděli mezi střízlivými a opilými osobnostmi účastníků mnohem méně rozdílů. Hodnocení pozorovatelů a sebehodnocení jednotlivců se shodovalo pouze v jednom aspektu: v extraverzi. Ti, kteří konzumovali alkohol, získali vyšší skóre ve třech dílčích aspektech extraverze: společenskosti, asertivitě a míře aktivity.
Přestože studie nedokáže vysvětlit příčinu zjištěných výsledků, autoři spekulují, že rozdíly mezi hodnocením účastníků a hodnocením pozorovatelů lze připsat rozdílné perspektivě i místu konání studie, kdy přirozenější prostředí k jasnějším výsledkům by byl bar či hospoda.
Medicalnewstoday, Psychcentral
