Neumíme se domluvit, neposlouchá mě, nerozumí tomu, co říkám… Je vůbec možné se domluvit, když máme pocit, že nás druhý nechápe? Srozumitelné a návodné podněty, jak se chovat v krizových situacích, předkládá rodinná terapeutka, Mgr. Charlotte Benátská.
Klíčové je včas podchytit, o co v danou chvíli jde. Jde mi nebo druhé straně o pokus něco vyřešit, anebo je slovní přestřelka ventilem nějaké vnitřní frustrace? V prvním případě může být diskuze konstruktivní, kdy i přes rozdílné názory směřujeme k pochopení a následně k dohodě, v druhém nikoli. Pokud jsme schopni si uvědomit, že jsme „vylítli“ kvůli malichernosti jen proto, že pociťujeme nějakou vnitřní rozladěnost, je na místě se omluvit a žádnou velkou diskuzi neiniciovat. Stejně tak v případě, když je druhý přetažený, nevyspalý, hladový…Problém či jakékoli téma, které má za cíl něco objasnit a změnit, otvírám ve správný čas. Doporučuji také nezačínat diskuzi otřepanou frází „musíme se promluvit“. Je to nic neříkající výzva, která protistranu zaskočí a zareaguje všeříkajícím „teď ne.“ Vhodnější je sdělit – mám jedno téma, které bych s tebou ráda probrala, kdy si na mě uděláš chvilku? Nebo věc pojmenovat konkrétně, poté co se druhý zeptá „a o co jde?“
TIP: Buďte srozumitelní a struční. Pokud řeknete: mám toho hodně, co s tebou chci probrat, partner bude diskuzi slovně bojkotovat „ a jéje, už je to tady zase“, nebo rovnou uteče. Nenechte se emočně rozhodit, počítejte s tím, že málokdo umí čelit kritice a výčitkám. Podvědomě jde o návrat o mnoho let zpátky, kdy nás kde kdo kritizoval, stavěl do latě a chtěl měnit…Jako dospělí se tomu snažíme vyhnout. Odradit se nicméně také nenechte, domluvte se na vhodném čase, v řádu hodin či dnů.
Obecná doporučení zní – nezesměšňovat, neodsuzovat, nekřičet, neurážet. Pokud do tohoto módu spadnete, ukončete diskuzi. Ničeho, kromě toho, že necháte emocím volný průběh, nedosáhnete. Důležité je, nechat druhého domluvit. Někdy je to těžké (když je druhý rozvláčný), někdy nemožné (když jsme si jisti, že druhý nemá pravdu). Doporučuji osvojit si dovednost vedení diskuze, jde to, pokud jsme schopni ovládat své emoce. Místo výkřiků „to je absolutní nesmysl“ nebo „ty tomu vůbec nerozumíš“ lze reagovat mírně, např. „něco na tom je, co říkáš,“ já to vidím jinak, ale možná máš pravdu“ nebo „ rozumím tomu, co říkáš, já to vnímám jinak“. Pokud se točíte v kruhu a diskuze nikam nevede, lze ji uzavřít větou: „dobře, je to tvůj názor, v tomto se neshodneme“ nebo „pojďme obrátit list“ či „necháme to na jindy“.
TIP: Vyvarujte se silných výroků ve smyslu: Ty nikdy…, Ty vždycky…, Všichni to říkají, každý to vidí“… Neříkejte partnerovi, aby se uklidnil… neuklidní se, naopak – bude mít pocit, že mu dáváte najevo, že selhává. Dávejte najevo pochopení. V citlivých, emočně vypjatých situacích, může být partner psychicky paralyzován (sklíčenost, neschopnost vyjádřit se, smutek, pláč). V tento moment potřebuje vnímat, že je plně přijímán. Vezměte ho za ruku nebo ho obejměte. Pokud jde o případ, kdy se druhý dostává přes zlobu a vztek do agrese, neprovokujte, stáhněte se. I zdánlivě „zlý“ partner je ve své podstatě zoufalý, má pocit, že mu nerozumíte, je frustrovaný a není v jeho silách se ovládat. V každém případě potřebuje zklidnit, dokážete zázraky tím, že (ano, i rozčilenému člověku) dáte nějakým způsobem najevo pochopení. Jen tak bude schopen Vás vyslechnout a můžete se pak společně dopracovat i k nějakému řešení.
Zastávám názor, že hádky neznamenají, že je vztah špatný nebo nefunguje. Otevřeně komunikovat, nebát se říci svůj názor a být schopen dohody a kompromisu – je jedním z pilířů partnerství. Pokud je jediným cílem slovní konfrontace snaha ponížit či porazit druhého bez ohledu na to, co si myslí druhá strana, jde samozřejmě o destruktivní jev. Vítězství nad druhým hrubou slovní nebo fyzickou silou znamená ve vztahu prohru pro oba a do zdravého vztahu nepatří. Pokud v takovéto situaci dlouhodobě jste, doporučuji se z takového vztahu vymanit.
V běžných hádkách či diskuzích lze nalézt o pozitivní a konstruktivních body. Partneři mají snahu posunout věci k lepšímu, čili spolupracují. Dávají přirozeně najevo, co se jim nelíbí a co chtějí změnit. Ve většině případů chtějí problém skutečně vyřešit, ne jen obhájit svůj názor. Hádka je učí poznat vlastní hranice i hranice druhého.
Pozor! To, že se v něčem nedohodnete, neznamená, že spolu neumíte komunikovat nebo že si nerozumíte. Pointa může být v tom, že máte zcela odlišná očekávání od výsledku diskuze. Realita je taková, že se v některých tématech nemusíte shodnout nikdy. Je lepší to pochopit a přijmout, než se neustále snažit o řešení. Důležité je, že si vyjdete vstříc v jiných věcech, vztah vám dává smysl a cítíte se v něm dobře. Uzavřela bych to doporučením – neusilujte o sladění ve všem a za každou cenu. To, že Vám druhý v něčem nerozumí, je normální, nehledejte chybu v něm ani v sobě. Pokud najdete životního partnera, se kterým se na 100% shodnete, je otázkou, zda se dříve nebo později nezačnete nudit…
Pokud jste se ocitli v situaci, se kterou se s námi chcete podělit nebo si s ní nevíte rady, napište nám na email: [email protected]
