Přijmout, že má partner dítě, není pro každou ženu samozřejmostí. Pokud je tento fakt známý už od začátku vztahu, je to mnohem jednodušší, než když vám přijde tato informace do života nečekaně. Nová situace zasáhne výrazně do nejen do rodinného života, ale také do partnerství. Své o tom ví Helena, kterou během jednoho krásného odpoledne nečekaně překvapila manželova bývalá přítelkyně.
S manželem jsme spolu celkem 8 let z toho šest let jako manželé. Než jsme se vzali, měli jsme oba pár vztahů za sebou. Minulost byla za námi a my jsme založili rodinu a žili šťatně. Máme dva malé kluky a myslím, že nám nic nechybí. Jenže teď je všechno vzhůru nohama. Jednoho odpoledne u nás zazvonila manželova bývalá přítelkyně s tím, že je manžel otcem její dcery. Dříve, než jsem začala vyšilovat, že mě podvedl, nám sdělila její věk. Bez pár měsíců 10 let!
Tehdy spolu byli jen půl roku a rozešli se. Ona zjistila, že je těhotná, ale rozhodla se mu to neříct. Na mou otázku, proč přichází teď. vysvětlila, že se jí dcera ptá, kde má tátu. Přiznala taky, že s tím, jak dcera roste, pomalu přestává vycházet s penězi a ráda by, aby můj muž přispíval. Můj manžel pochyboval, že je dcera jeho. Já ale pochopila, že je, když ta žena s klidným hlasem navrhla, že udělají test otcovství. Která žena by lhala a nabídla test otcovství?
Od toho odpoledne je náš život úplně mimo. Kluci tuší, že se něco děje. Výsledek testu otcovství byl pozitivní. Já mám v sobě zmatek a přemýšlím, jak se tato nová skutečnost promítne do života naší rodiny a našeho vztahu. Bude za svou dcerou manžel chodit? Budeme si ji brát na víkendy a dovolené? Bude jí chtít manžel vynahradit vše, co zameškal? Nebo se k tomu nepostaví čelem a bude jen posílat peníze? A jak se k tomu všemu mám postavit já? Má dceru, kterou si přál. Vždy říkal, chci syna a dceru. A já mu dala dva kluky. Jsem mimo, myslím na to nonstop a bojím se, co přinese budoucnost.
Tento pár se nachází před náročnou životní zkouškou, která vyžaduje vzájemnou empatii a zároveň odhodlání postavit se čelem k objektivní realitě. Je důležité, aby manželé spolu diskutovali o svých pocitech, obavách a očekáváních v této nově vzniklé situaci. Tato krize může být vnímána jako příležitost pro posílení vztahu, pokud je správně zvládnuta. Je také důležité, aby se manžel čestně a zodpovědně postavil k realitě. Přijetí odpovědnosti a aktivní zapojení do života své dcery je nejen otázkou morální integrity, ale také způsobem, jak najít smysl v této životní výzvě a přispět k jeho osobnímu růstu. Rodina, včetně jejích synů, by měla být součástí procesu přijímání a zpracovávání této nové situace, což může posílit rodinné vazby.
Manželka v této situaci cítí zmatek a nejistotu ohledně budoucnosti, což je zcela přirozené. Je důležité, aby se soustředila na to, co může ovlivnit: své reakce, svá rozhodnutí o podpoře svého manžela a jejich společné hledání cesty vpřed. Rozšíření rodiny může být obohacující a posilující zkušeností pro všechny zúčastněné, pokud je přijato s otevřeným srdcem a myslí. Hledání podpory u odborníků, jako jsou terapeuti či poradci, může být přínosné pro navigaci tímto složitým obdobím. Jakákoli rozhodnutí, která budou učiněna, by měla být prováděna s láskou, respektem a pochopením pro všechny zúčastněné, včetně dcery, která právě vstoupila do jejich života.
Psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz, který zkracuje lidem cestu ke správnému psychoterapeutovi. Se svými klienty nejčastěji řeší problémy v rodině nebo vztazích, úzkosti, deprese či pocity vyhoření. Soustředí se i na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti nebo překonávání obtížných životních situací.
Informace a také kontakty na psychoterapeuty najdete na webu www.terapie.cz.
Autorský text zpracovaný podle příběhu čtenářky Heleny D.a vyjádření Mgr. Pavla Pařízka.
