Vztah máma a dcera prochází různými fázemi. Někdy je to jednoduché, jindy jsou každá na jiné vlně. Jde o velmi důležitý vztah, který v životě obě ženy mají. Lze dosáhnout zdravého vztahu mezi matkou a dcerou?
Vztahy s mámou bývají složité. Jako děti jí věříme a v mnohém ji musíme poslouchat. Učíme se od ní, jak být ženami, jak se formovat. V teenagerovském věku máme na svět vlastní pohled, chceme svobodu a užít si života, jenže narážíme na mantinely v podobě zákazů a rozkazů mámy. Ženy, která se svou dceru snaží chránit od nebezpečí a špatných rozhodnutí. Když se odstěhuje dcera, máma prožívá pocit osamění a opět k sobě nacházejí cestu. Jakými vztahy si musí máma a dcera projít, aby dosáhly zdravého vztahu?
V této první fázi jsou úkoly jasně rozdané. Musí se utvořit pouto mezi matkou a dcerou a prožít šťastné dětství. Dcery jsou ve věku 0 - 7 let, potřebují mateřskou lásku a péči mámy. Na dětství by děti měly mít jen ty nejlepší a veselé vzpomínky, protože to je pro ně zásadní. Postavit své dětství na dobrých vztazích s rodiči může vést ke správnému vývoji a dobrému zdraví. Děti se v průběhu tohoto vývoje krůček po krůčku osamostatňují a mámy by jim tyto kroky měly dopřát a podpořit je.
V druhé fázi vývoje se formuje osobnost vaší dcery a to se neobejde bez občasných třecích ploch. Průběžně se v životech objevují hádky, vytváří se vlastní názory a snaha prosadit je za každou cenu. Ve věku 7 až 14 let si dívky neustále snaží dokázat, že ví všechno lépe, než jejich vlastní máma. Snaží se zkoušet život na vlastní kůži a zpochybňují všechny autority, které nad nimi jsou. Snaží se dělat svá vlastní rozhodnutí. Mámy by svým dětem, samozřejmě v rámci mezí, měly pomoci dcerám dělat svá rozhodnutí a následně za ně přebírat odpovědnost.
Nezávislý život dcer a vymanění se z moci mámy některé dcery berou s povděkem, zejména tehdy, když je druhá fáze složitá. Ve věku 14 - 21 přichází doba, kdy se dcery osamostatňují. Odjíždí na internát, koleje, stěhují se do vlastního bytu. Poznávají, jaký je život bez autority a zejména bez mámy. Ztratí se každodenní kontrola a potřeba být s mámou, oslabí se spojení a k tomu na vlastní kůži dcery ochutnávají nezávislý život. Máma by v této situaci měla nezávislost své dcery podpořit, ale ne vždycky tomu tak je. Máma získává pocit, že ji dcera opouští a ne vždycky je ochotná její vývoj podpořit.
V této fázi se dosahuje skutečného porozumění s matkou a uvědomění si její hodnoty. Ženy ve věku 21 let a více se stávají blízkými přáteli se svou mámou. Dcery se mění, mnohé se stávají matkami a uvědomují si, jak je v životě přítomnost matky důležitá. Dochází ke změně vztahu, dcery si dochází pro radu, chtějí slyšet názor mámy a zároveň se mění vztahy dcery samy k sobě.
