Pomalu se vám vkrade do života a dokáže ho hodně znepříjemnit. Řeč je o úzkosti, která v současnosti trápí stále více lidí, ale jen málokdo o ní otevřeně mluví. Přitom je důležité o ní vědět co nejvíc. Třeba i to, že se kromě psychické nepohody promítá i do našeho fyzického zdraví. Jak úzkost rozpoznat a jak se jí zbavit?
Mírná úzkost je ve své podstatě součástí přirozeného pudu sebezáchovy a evolučně souvisí s akutním stresem. Ten je žádoucí, protože je odpovědí na bezprostřední ohrožení života. V tu chvíli mozek zařídí, že se do těla vyplaví kortizol a další stresové hormony, díky kterým se zrychlí tep a zvýší se valové napětí. Tělo vyostří smysly a nahromadí energii k útěku nebo obraně.
Problém nastává, když se z akutního stresu stane chronický. Mozek nerozliší, že jsme vystaveni ohrožení života nebo jsme „jen“ přetížení. Nahromaděné napětí postupně naruší naši psychiku. Z únavy a koktejlu nepříjemných pocitů se postupně stává úzkost, která začne zasahovat do našeho života. Pokud se neléčí, může přerůst v panické ataky nebo deprese.
Úzkost přitom nevznikne ze dne na den. Dopracujeme se k ní nejčastěji svým životním stylem plným dlouhodobého stresu. V životě pak obvykle převládají povinnosti, chybí nám odpočinek a čas pro sebe. Úzkosti ale může vyvolat i dlouhodobý reálný strach, například o naše blízké, o zdraví, práci a podobně.
Jde vlastně o strach a obavy, které nemají často žádné opodstatnění. Nic se vám neděje, ale přesto máte divný strach, že se něco stane. Rozumem se tento stav nedá vysvětlit. Stokrát si můžete říct, že se nemáte čeho bát, přesto se tím negativních pocitů nezbavíte. Tento stav může trvat hodinu, několik dní nebo dokonce delší dobu. Je velmi vyčerpávající, protože úzkost vás provází doslova na každém kroku. Navíc si uvědomujete, že se s vaším tělem něco děje a nedokážete si to vysvětlit, což vás uvádí do dalšího stresu a smutku.
Ne každý ví, jak se úzkost projevuje na fyzické úrovni. Nejčastěji je pro ni charakteristický zvýšený srdeční tep a nepříjemný tlak na hrudi. Jako by vám na srdci ležel balvan. Obvykle má člověk i pocit, že se nemůže pořádně nadechnout. Někdo mívá také pocit sevřeného žaludku a trávicí obtíže, včetně průjmů.
A protože mozek vysílá signály ohrožení, vlivem stresových hormonů se také zvyšuje napětí ve svalech. Mohou vás proto bolet ruce, nohy či záda, ztuhlá šíje pak vede i k bolestem hlavy. Bohužel jsou tyto stavy provázeny často problémy se spánkem, takže tělo nemá šanci na dostatečnou regeneraci a člověk se dostává do bludného kruhu.
Pokud vás tento stav trápí opakovaně nebo dlouhodobě je rozumné poradit se s odborníkem. Není vůbec ostuda navštívit psychiatra, který vám může doporučit psychoterapii nebo případně i užívání léků. Nebo se obraťte přímo na psychoterapeuta. Terapie je v tomto případě velmi účinná, protože vám pomůže najít skutečnou příčinu potíží a také najde cestu k jejímu odstranění.
Pomoc nabízí i příroda. „Mezi nejúčinnější přírodní antidepresiva patří šafrán, který zná i ájurvéda. Je na něj dělána řada studií, kde je porovnáván s chemickými léky a jeho účinnost je stejná,“ říká psychiatrička s celostním přístupem MUDr. Petra Chvátalová a dodává: „Při úzkosti a pro celkové zklidnění psychiky lze doporučit také CBD nebo L-tryptofan, hořčík a vitamín B6.“
Pokud chcete svoji psychiku zlepšit, je potřeba změnit v první řadě svůj životní styl a kompenzovat stres. Nejlepší cestou je pravidelný pohyb, který vyplavuje hormony štěstí endorfiny. Blahodárně působí i pravidelné meditace, které uklidňují mysl. Důležitý je také dostatek spánku a činnosti, které vám dělají radost.
BrainWeAre.org, přednáška MUDr. Petry Chvátalové, kniha Techniky pro zvládání úzkosti
