V neděli 26. března ve 2:00 poskočí hodiny o hodinu dopředu na 3:00. Miliony lidí tak budou mít narušeny své spánkové vzorce a pocítí následky posunu času i na svém chování. Obzvláště se to týká starších lidí, kteří dodržování spánkového režimu potřebují více než mladší organismus, který se změnám přizpůsobí lépe. Podle vědců má změna času dlouhodobé negativní důsledky pro tělo i mysl. Jaké to jsou?
Podle vědců zvyšuje změna času na letní některá zdravotní rizika, mezi která patří například rizika infarktu či mrtvice. Změnu času také doprovází zvýšené riziko poruch nálady či zvýšená produkce markerů v reakci na stres. Prudce se také zvyšuje pravděpodobnost autonehody, kdy podle studie z roku 2020 zvyšuje změna času riziko smrtelných dopravních nehod až o 6 %! Hlavním viníkem zdravotních rizik je pochopitelně náhlý úbytek spánku.
Vnitřní hodiny člověka nejsou připraveny, aby ze dne na den chodil člověk spát o hodinu dříve a dříve vstával. Kromě toho někteří lidé kvůli posunu času přijdou o jednu hodinu spánku úplně, jelikož ji nebudou moct ráno nahradit. „Důsledky nedostatečného spánku zahrnují snížení kardiovaskulárního zdraví, nárůst cukrovky a obezity, horší duševní zdraví, nižší kognitivní výkon a zvýšení rizika nehod motorových vozidel,“ uvádí odborník na spánek Adam Spira, PhD , MA, profesor duševního zdraví. Podle něj jsou adolescenti další rizikovou skupinou, na kterou má posun času negativní vliv. Mají často problémy s chováním, učením a pozorností, stejně jako mají zvýšené riziko vysokého krevního tlaku, cukrovky nebo psychických poruch.
Největší výhodou letního času je, že poskytuje další hodinu světla navíc v pozdních odpoledních nebo večerních hodinách. Díky tomu můžete sportovat v létě ještě v devět večer venku, nebo sedět u večeře na zahradě dlouho do noci. Jenže tato hodina navíc však něco stojí. Takto uměle prodloužený den zpomaluje uvolňování melatoninu v mozku, hormonu, který podporuje ospalost. Kvůli tomu dochází často k narušení spánku a vede až k poruchám spánku. Na nedostatek spánku jsou pak obzvlášť náchylní dospívající teenageři nebo naopak starší lidé, kteří potřebují dostatek spánku k regeneraci. Starší lidé pak mohou být v důsledku nedostatku spánku či spánkových poruch také více náchylní na různá onemocnění.
Benjamin Franklin koncept posunu času zmínil ve svém dopise z roku 1784, ten byl však podle všeho míněn ironicky. Franklin v něm navrhoval, aby lidé chodili dříve spát, aby lépe využili denní světlo. Jenže později v roce 1907 přišel již s vážně míněným návrhem londýnský stavitel William Willett. A ačkoliv se mu nepodařilo jeho návrh prosadit hned, letní čas byl nakonec zaveden v roce 1916 hned v řadě evropských zemí. Důvodem zavedení letního času byla především úspora energie a přizpůsobení spánkového cyklu slunečnímu svitu, aby se předešlo depresím. Dnes již řada lidí považuje letní čas za přežitek, který již v dnešní době nemá místo. Existují proto iniciativy za jeho zrušení, kdy o zrušení jednala Evropská komise, kdy doposud nebylo definitivně rozhodnuto.
PBS, Johns Hopkins
