Z čeho se skládá naše tělo a jak zhruba funguje, si pamatujeme z hodin biologie asi všichni. Víte ovšem, že se nám zvětšují uši a nos, nebo proč kvůli chilli smrkáme? Podívejte se na informace, které vám možná zůstaly utajeny.
Tenhle zajímavý fakt souvisí s růstem našich kostí. V dětství má organismus mnoho chrupavčitých tkání, které jsou postupně nahrazovány tkáněmi kostními. Po skončení puberty je tento proces růstu ukončen. Jenže právě nos a uši jsou tvořeny téměř výhradně z takových typů chrupavek, u kterých k přeměně na kosti nedochází. Rostou proto vesele dál. Sice pomalu, ale jistě. Odborníci z řad ortopedů prováděli různá měření a zjistili, že u 97letých lidí je nos průměrně o 0,8 centimetrů delší než u 30letých. Zabránit se tomu nijak nedá.
Ve spánku ochabují svaly v oblasti krku, čímž dochází k zúžení dýchacích cest. Uvolnění těchto svalů, ale i ospalost výrazně podporuje právě alkohol. Tento efekt je tím výraznější, čím víc jsme toho vypili. Takže jestli nechcete pochrupkávat, počítejte drinky a snažte se dát si těch alkoholických co nejméně.
Podle odborníků ze spánkové laboratoře univerzity v Norimberku je to tím, že v ranních hodinách už se nám nestřídají spánkové fáze. Ke konci spánku už prožívá organismus pouze “mělkou” fázi, v níž se zdají sny a v níž je naše svalstvo doslova vyřazené z provozu. Je to do jisté míry ochrana přírody, abychom například nevyskočili z okna, když se nám zdá o létání. Vyčerpání svalstva pak způsobí, že se po mnoha fázích spánku plných divokých snů cítíme unavení. Kdo by se chtěl probudit čilejší, měl by proto raději vstávat po sedmi až devíti hodinách spánku a zbytečně nelenošit.
Kari nebo chilli dokáže tělo pořádně zmást. Nevnímá ho totiž chuťovými receptory, ale receptory bolesti a tepla. Vy si pochutnáváte na jídle, ale organismus má pocit, že je v ohrožení. Proto aktivuje imunitu a jedním z průvodních znaků je smrkání, díky nemuž dochází k vyplavování bakterií vetřelců z těla.
Když se posadíme do nepřirozené polohy, v níž pak setrváme příliš dlouho, můžeme tělu snadno ublížit. Třeba tak, že si skřípneme nerv. Proto přichází varování. Organismus nás na nebezpečnou polohu upozorňuje tím, že vysílá do mozku signály, jež pociťujeme nejčastěji ve formě mravenčení. Ale stačí protáhnout svaly a nervy se zase rychle zklidní.
Vrchní vrstva kůže se skládá z keratinových vláken, která absorbují velké množství vlhkosti. Tím dochází k jejich nabobtnání a rozšíření. Jenže pod touto vrstvou se nachází škára (dermis), která zůstává stejně velká. Proto se na vrchní vrstvě vytvoří varhánky. Ptáte se, k čemu je to dobré? Odpověď hledejte v evolučním vývoji. Díky tomuto jevu mohli naši prapředci v jezerech i potocích lépe chytat ryby, které jim ze zvrásněných rukou nevyklouzly.
Asi vás nepřekvapí, že za to mohou hormony. Při orgasmu se nám do krve vyplavuje celý hormonální koktejl, který nás uspává. Oxytocin nás uvolňuje, díky působení serotoninu se cítíme šťastnější a hormon prolaktin vzrušený organismus zase pomalu uklidní. U mužů i žen tento princip funguje v podstatě stejně. A klišé, že muži usínají po sexu častěji, se opakuje častěji jedině proto, že dosahují orgasmu s větší spolehlivostí než ženy.
