Komár, klíště nebo štěnice? Poznejte ze štípance, co vás kouslo a co s tím

Štípanec od hmyzu nepříjemně svědí, ale do rukou lékaře vás zpravidla nepožene. Co když těch štípanců máte ale celá rodina desítky, vašim dětem spolu s nimi vyrazily i horečky a zrovna jste se vrátli z dovolené od moře? Podívejme se na kousance a štípance, které mohou mít na svědomí druhy hmyzu, se kterými se můžete setkat nejčastěji v Česku i v oblíbených dovolenkových destinacích.
 

Komár

Štípance od komára jsou asi nejběžnější. Komáři obvykle štípou večer a v noci. Jejich štípnutí je malé, kulaté, a červené s výrazným otokem. Způsobuje svědění, které může být intenzivní, ale obvykle po několika dnech ustoupí. Komáří štípnutí je nebezpečné hlavně v tropických oblastech, kde mohou přenášet nemoci jako malárie nebo horečka dengue. Lékaře vyhledejte, pokud se objeví horečka, otok uzlin nebo dýchací potíže.

Co s sebou aneb Lékárnička na dovolenou

Mravenec

Mravenci, především ti větší, jako je mravenec lesní, mohou kousat a jejich kousnutí může být bolestivé. Na rozdíl od komára zde nedochází ke svědění, ale spíše k pálení či štípání, které utlumí studený obklad. Kousnutí od mravence je často mírně zarudlé, ale obvykle se neobjevuje výraznější otok. Některé druhy mravenců v jižních destinacích však mohou způsobit silnější reakce.

Štěnice

Štípance od štěnic jsou velmi nepříjemné. Tento hmyz je aktivní především v noci a živí se krví, podobně jako komáři. Štípance od štěnic se obvykle objevují ve skupinách po několika. Vypadají jako malé červené pupínky, často uspořádané do řady. Svědění je intenzivní a může přetrvávat i několik týdnů. Štěnice jsou častým problémem v hotelech a ubytovacích zařízeních, pokousání si můžete dovézt jako nepříjemný suvenýr z dovolené z jižní Evropy i z afrických zemí. Pokud máte na štěnice podezření, kufry nenoste domů, ale deratizujte je třeba na dvoře či v garáži. Zbavit domov štěnic je nadlidský a nákladný úkol. 

Víte, kdo s vámi žije v domácnosti? Zbavte se organismů, které vás ohrožují na zdraví

Klíště

Klíště útočí od jara až do podzimu, v některých tuzemských oblastech je jeho výskyt častější a hrozí i riziko, že spíše narazíte na infikované klíště. Před dovolenou i výletem do přírody se vyplatí sledovat mapu aktivity klíšťat. Snížit riziko, že vás kousne, může dlouhé oblečení a repelent. 

Když už se klíště zakousne do kůže, může zůstat přisáté i několik dní. Vyplatí se kontrolovat se denně, i když trávíte čas třeba jen v městském lesoparku. Pokud objevíte klíště, je nutné ho co nejdříve správně odstranit. Dělejte to umytýma rukama, případně i v rukavicích. Použít můžete speciální pinzetu nebo háček na klíšťata, poslouží ale i vatová tyčinka nebo konec sirky, kterou klíště z rány vyvikláte. Nemá smysl s ním kroutit ani točit, klíště opravdu nemá závit. Po odstranění ránu vydezinfikujete a klíště spalte nebo vyhoďte do WC. 

Kolem místa kousnutí se může následně objevit červený prstenec, což je varovný signál pro možné přenosy nemocí, jako je lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida. Trápí-li vás navíc horečka nebo únava, neodkládejte návštěvu lékaře.

Blecha

S blechami se můžete setkat v těsném kontaktu se zvířaty, v kontaktních zoo, na příměstském táboře na farmě, poštípat vás mohou i v hotelu. Bleší štípance se objevují jako malé červené pupínky, často uspořádané do skupin nebo řad. Svědění je intenzivní a blechy často štípají kolem kotníků, ale mohou se vyskytnout i na jiných částech těla. Bleší kousnutí se často plete s komářím, ale blechy se více zaměřují na oblasti s tenkou kůží.

Ovád

Ovádí kousnutí je velmi bolestivé. Tento velký létající hmyz, který se vyskytuje hlavně u vody, má ostré kusadlo, kterým prořízne kůži a saje krev. Kousnutí se projevuje výrazným otokem a bolestí. Může být také doprovázeno silným svěděním a v některých případech i infekcí, pokud se kousnutí zanítí. 

Včela, vosa, čmelák, sršeň

Včela, vosa nebo sršeň vás údajně neštípnou, pokud je sami neprovokujete. Pokud se objevíte v jejich blízkosti, snažte se nepanikařit a nedělat prudké pohyby. Pokud už si štípanec vykoledujete, bývá zarudlý, oteklý a bolestivý. Nejbolestivější je od sršně, má největší žihadlo a jde nejvíc do hloubky. Nejjedovatější je ovšem od vosy, po tom můžete cítit i malátnost a neklid.

Štípanec zpravidla stačí ledovat, pomůže přiložit octový obklad nebo kousek cibule. Důležité je vyndat žihadlo z rány, aby nedošlo k infekci. Nebezpečná může být alergická reakce v podobě prudkého anafylaktického šoku, lékaře volejte, i když se objeví nutkání na zvracení, dušnost, horečka, mdloby.

Pavouk

U nás je kousnutí pavoukem spíše raritní, například v Chorvatsku ale o výjimečnou věc nejde. Kousnutí je větší, než od hmyzu, zůstávají po něm dvě tečky vzdálené dva milimetry od sebe. Postižené místo bývá zarudlé a horké, ale neotéká, je bolestivé, někdy se snižuje i hybnost, mohou se dostavit křeče. Místo ihned omyjte mýdlem, na bolest platí studené obklady. Potíže mohou přetrvávat i týden.

Jak se chránit?

Proti komárům, klíšťatům a jinému hmyzu je nejlepší používat repelenty, vhodné oblečení a v případě potřeby moskytiéry. Pokud vás přece jen hmyz poštípe, rozhodně nic nezkazíte omytím místa mýdlem nebo ošetřením dezinfekcí. Můžete použít chladící gely, antihistaminika nebo jiné přípravky na zmírnění svědění a otoku. Na neustupující bolest použijte i volně dostupné léky.  Při cestách do rizikových oblastí je také vhodné zkontrolovat místní zdravotní doporučení a případně se nechat očkovat. Prevence a včasná reakce jsou klíčem k tomu, aby vám drobný nepříjemný zážitek nekazil dovolenou či pobyt v přírodě.

Přečtěte si také, jak zasáhnout přírodně proti obtížnému hmyzu