Hlavní zákeřnost alkoholu spočívá v tom, že se tváří jako „kamarád“ nebo jako „lék“. Každou tuto roli však hraje jen chviličku, načež z toho bez varování začne vybírat drsnou daň.
Zpočátku se zdá, že s alkoholem jde všechno snáz – zvedne náladu, odstraní úzkost a depresi, rozptýlí napětí a stres. Na to, jak dlouho bude takto „pomáhat“, než se stane závažným poblémem, neexistuje žádné pravidlo. Je to velmi individuální a přesun z „bezpečného“ pití k tomu rizikovému je nenápadný.
Pro rozvoj rizikového pití a následného vzniku závislosti na alkoholu jsou podstatné faktory genetické, psychologické a rodinné a značný význam má i vliv prostředí, v němž se člověk pohybuje.
Obecně se za rizikové považuje pití více než 60 g čistého alkoholu denně u mužů a 40 g u žen. Pro představu: 20 g čistého alkoholu obsahuje půllitr piva (maximálně 12°), dvě deci vína nebo jeden velký panák tvrdého alkoholu.
Závislost na alkoholu (pozor – nemusí jít vždy o pravidelné opíjení se) je považována za onemocnění centrální nervové soustavy s vysokou pravděpodobností progresivního průběhu (tedy stálého zhoršování).
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je alkohol příčinou (či jednou z příčin) zhruba 65 onemocnění či poruch. Každoročně si tak vyžádá na dva a půl milionu lidských životů (asi 4 % všech úmrtí). Tím je třetím nejrizikovějším faktorem z hlediska předčasných úmrtí (a u mužů ve věku 15–59 let dokonce prvním).
Akutní otrava – intoxikace, předávkování
Poškození jaterních funkcí (ztukovatění jater – steatóza, cirhóza, karcinom, chronický zánět slinivky)
Onkologické choroby (karcinom jater, prsu, tlustého střeva, konečníku, nádory hlavy a krku)
Srdečně-cévní onemocnění (hypertenze, arytmie, mozková mrtvice, infarkt myokardu)
Alkohol zvyšuje riziko deprese téměř čtyřnásobně, úzkosti zhruba trojnásobně a výskyt poruch osobnosti (asociální, agresivní, hysterická aj.) dokonce sedminásobně.
Ženám hrozí šestkrát vyšší riziko, že u nich alkohol vyvolá depresivní poruchu. U mužů je zase vyšší nebezpečí sebevraždy vlivem akutní intoxikace.
Takzvané úlevové pití je často příznakem duševní poruchy, přičemž ji samozřejmě nejen neléčí, ale naopak zhoršuje. Navíc platí, že přítomnost jedné duševní poruchy zvyšuje riziko vzniku druhé až dvojnásobně. Mnohdy tak nelze přesně určit, co je příčina a co následek (vznikla například deprese z nadužívání alkoholu, nebo je rizikové pití důsledkem neléčené depresivní poruchy?).
Konzumace alkoholu je častou příčinou zločinnosti, dopravních nehod, domácího násilí, rozvodů, zanedbávání a zneužívání dětí, nezaměstnanosti, rodinných tragédií aj.
Zdroj: www.adiktologie.cz.
