Součást hormonální léčby v klimakteriu
Příznaky klimakterického syndromu, jako jsou například návaly horka, zvýšené pocení, bolesti kloubů a svalů a bušení srdce, neovlivňují pouze kvalitu života. Jsou zároveň rizikovým faktorem pro kardiovaskulární systém. Často se doporučuje hormonální substituční léčba prostřednictvím estrogenu. Podávají se v nejnižší účinné dávce a ideálně ve formě kožního spreje nebo gelu. Tyto transdermální formy navíc nezvyšují srážení krve, které se jeví jako jediné významné riziko léčby.
„U žen, které mají dělohu, by však dlouhodobé užívání samotného estrogenu vedlo ke nežádoucím změnám děložní sliznice. Proto ženy s dělohou musí při užívání estrogenů užívat i gestageny (hormony s podobnou funkcí jako progesteron). Nitroděložního tělíska s levonorgestrelem lze užít jako zdroj gestagenů chránících sliznici děložní. Takto lokálně podávané gestageny jsou šetrnější k organismu a spolu s transdermálně podávaným estrogenem maximalizují benefity pro uživatelky a minimalizují riziko,“ vysvětluje lékař Tomáš Fait.
Zároveň také objasňuje, že hormonální léčba nevede k obávanému karcinomu prsu. „Při užívání čistých estrogenů je riziko ještě nižší, a pokud jako gestagen zvolíme zmíněné nitroděložní tělísko, jež umožní lokálně aplikovaný levonorgestrel, popř. mikronizovaný progesteron nebo dydrogesteron, tak se toto riziko také nezvyšuje,“ dodává.