Jak změna letního času ovlivňuje vaše tělo: Odborníci varují i před možnými zdravotními dopady

Letní čas je systém, při kterém se posouvá čas o jednu hodinu dopředu během letních měsíců, aby bylo efektivněji využito denní světlo. Tento princip byl poprvé zaveden v některých zemích během první světové války s cílem šetřit energii, ale celosvětově se rozšířil až v polovině 20. století. Hlavní myšlenkou je, že díky posunu hodin mohou lidé využít více denního světla, což přináší ekonomické i zdravotní výhody, například vyšší aktivitu během dne a nižší spotřebu elektrické energie. Ale i přesto má tato změna mnoho odpůrců.

Kritikové změny času poukazují na problémy spojené s narušením přirozených biorytmů, což může vést ke zdravotním obtížím, jako je únava, stres nebo zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění. V současnosti se stále více zemí snaží tento systém opustit kvůli jeho negativním dopadům, a debaty o zrušení střídání času probíhají na mnoha místech světa​.

Jak změna času ovlivňuje naše tělo?

Podle odborníků na spánek, jako je doktorka Jocelyn Cheng z Americké akademie spánkové medicíny, je světlo jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících náš cirkadiánní rytmus. Když měníme množství světla, které dostáváme ráno a večer, naše tělo musí přizpůsobit své rytmy, což vede ke zvýšenému stresu a zdravotním problémům​. „Světlo je nejsilnějším regulátorem našeho cirkadiánního rytmu. Když změníme světlo, kterému jsme vystaveni ráno a večer, narušíme ho. To má nepříznivé zdravotní důsledky a následky v reálném životě.“ Ztráta jedné hodiny se nemusí zdát jako velký problém, ale „skutečně může mít významný dopad na naše celkové zdraví a pohodu“, říká také doktorka Melissa Lipfordová, neuroložka a specialistka na spánek z Mayo Clinic.

Přechod na zimní čas může přinést úlevu v podobě jedné „extra“ hodiny spánku, ale mnozí lidé ji nevyužijí optimálně, což může ve výsledku znamenat stejný nedostatek spánku jako při přechodu na letní čas. Studie ukazují, že i malá změna může vést k narušení spánku, nálady a celkového duševního zdraví​. Tento závěr je podpořen i výzkumy.

Zvýšení rizika zdravotních problémů

Změna času, ať už z letního na zimní, nebo opačně, je spojena s vyšším rizikem kardiovaskulárních problémů, jako jsou srdeční infarkty a mrtvice. Studie publikovaná ve Sleep Medicine Clinics zjistila, že během týdne po změně času na letní dochází ke zvýšení počtu infarktů až o 24 %​. Přestože přechod na zimní čas může být mírnější, i zde dochází ke https://www.mdpi.com/2077-0383/8/3/404, zejména u lidí náchylných k poruchám spánku. Změna času je dle studií také spojena se zvýšeným rizikem poruch nálady a hospitalizací, stejně jako se zvýšenou produkcí zánětlivých markerů v reakci na stres. Těsně po jarním posunu času o hodinu vpřed stoupá také možnost dopravních nehod; studie z roku 2020 zjistila, že tento posun zvyšuje riziko smrtelných dopravních nehod o 6 %.

Psychické a emocionální dopady

Změny cirkadiánního rytmu mají vliv i na naši náladu a psychiku. Ztráta spánku a narušení biologických hodin může způsobit, že se lidé cítí podráždění, unavení a mohou mít problémy se soustředěním.

„Když spíme, probíhá v našem mozku mnoho důležitých úkonů. Potřebujeme kvalitní hluboký spánek, abychom druhý den mohli zvládat více úkolů, učit se novým věcem a dávat pozor,“ říká neuroložka Melissa Lipford. Podle výzkumu jsou změny času spojovány se zvýšeným rizikem depresí a úzkostí, což může přetrvávat i několik týdnů po samotné změně​. Vědci také upozorňují, že lidé, kteří jsou zvyklí vstávat brzy ráno, mohou být více postiženi než ti, kteří vstávají později.

"Brzký nástup tmy a kratší dny po podzimním návratu mohou způsobit, že se budete cítit letargičtí a rozladění. Když se nedostatečně vystavujete slunečnímu světlu, vaše tělo nevytváří tolik serotoninu, chemické látky v mozku, která je zodpovědná za snižování úzkosti a zlepšování nálady. Získáváte také méně vitaminu D a jeho nedostatek je spojován s depresemi a únavou," píše web aarp.org.

Budeme hladovější

Podle odborníků se můžete týden po změně času cítit hladovější než obvykle, což zvyšuje pravděpodobnost přejídání. "Částečně je to způsobeno kolísáním hladiny hormonů v mozku. I malý nedostatek spánku zvyšuje hladinu hormonu ghrelinu, který vyvolává pocit hladu, a potlačuje hladinu hormonu leptinu, který pomáhá po jídle cítit se sytě," píše web aarp.org.

Jak se přizpůsobit změně času?

Naštěstí existují způsoby, jak se s těmito změnami lépe vyrovnat. Existují hned 4 způsoby:

1. Podle odborníků je důležité postupně přizpůsobovat své spánkové návyky. Doporučuje se posouvat čas, kdy jdete spát, o 15–30 minut dříve každý den, několik dní před samotnou změnou času​. Tím se můžete vyhnout náhlému narušení rytmu.

2.  Dalším doporučením je strávit co nejvíce času na denním světle, zejména ráno. Expozice rannímu světlu pomáhá tělu znovu synchronizovat svůj přirozený rytmus. Fyzická aktivita, zdravá strava a vyhýbání se kofeinu či alkoholu před spaním mohou také pomoci k lepší adaptaci.

3. Kávu pijte až po 14 hodině. Kofein se totiž může udržet v těle a zhoršit vaši schopnost usnout.

4. Snažte se nastavit si správnou spánkovou hygienu. Zajistěte si v ložnici tmu, ticho a chlad. Před spaním se vyhněte alkoholu a elektronickým zařízením a před spaním si vytvořte uklidňující režim.

Přechod z letního času na zimní má bezesporu vliv na naše tělo i psychiku. I když se může zdát, že posunutí hodin o jednu hodinu je drobná změna, může narušit náš cirkadiánní rytmus, způsobit spánkovou deprivaci a zvýšit riziko zdravotních komplikací. Správná příprava a postupná adaptace mohou tyto negativní dopady zmírnit, ale je důležité být si vědomi potenciálních rizik a přizpůsobit tomu své každodenní návyky.

Zajímalo by vás, jak podpořit imunitu v období viróz: Pomoc nabízí stará metoda, kterou používali už staří Číňané