Dokážete stát na jedné noze po dobu deseti sekund? Není to jen dětská hra, ale diagnostická metoda, kterou by měli praktičtí lékaři zařadit do běžných preventivních prohlídek. Alespoň tak to vidí někteří odborníci. Špatná rovnováha může totiž souviset s vážnými zdravotními problémy. Zaměříte-li se na její zlepšení, můžete si prý prodloužit život.
Rovnováhu většinou moc nevnímáte až do chvíle, kdy s ní začnete mít potíže. A ty se s přibývajícím věkem nevyhnou věštině lidí. Začíná to nevinně, v seniorském věku jsou ale různá škobrtnutí a zakolísání, třeba při vylézání z vany nebo obouvání, příčinou vážných úrazů. Proto není od věci si tuto schopnost hlídat a v okamžiku, kdy začne slábnout, se ji snažit opět dostat pod kontrolu.
Schopnost rovnováhy totiž nemáte vrozenou. Jen si vezměte malé děti, jejich první krůčky nebo učení se na kole jsou plné vrávorání a pádů. Na počátku života se rovnováze učíte, s přibývajícími roky ji pozvolna ztrácíte. Potíže dle odborníků začínají dříve, než byste si mysleli. "Ztráta rovnováhy začíná už kolem 45 let, a to velmi zřetelně," uvedl pro list The Guardian George Locker, autor knihy Falling Is Not An Option.
Magazín British Journal of Sports Medicine zveřejnil výsledky desetileté studie, do které se zapojilo více než 1700 účastníků ve věku od 50 do 75 let. Studie odhalila, že neschopnost udržet rovnováhu je spojena s téměř dvojnásobně zvýšeným rizikem úmrtí! Testem neprošel zhruba každý pátý, po šedesátce už to byl každý třetí testovaný, po sedmdesátce víc než polovina.
Test můžete vyzkoušet i na sobě. Postavte se zpříma, paže mějte podél těla, pohled upřený vpřed. Jednu nohu zdvihněte a pokrčte. Ve stoji na druhé noze zkuste vydržet po dobu deseti sekund. Kdo v testu ani na tři pokusy neobstojí, má dle výsledků studie zvýšené riziko úmrtí.
Zhoršená rovnováha je totiž příčinou pádů, které mohou být v pozdějším věku fatální. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že každý rok dojde k 684 000 smrtelným pádům, pád je z vnějších příčin vůbec nejčastější příčinou úmrtí. Dalších 37 milionů pádů je natolik vážných, že vyžadují lékařskou pomoc a následnou, často zdlouhavou rekonvalescenci i hrozící invaliditu.
Proč má někdo i v seniorském věku koordinaci těla pod kontrolou a jiní jsou samý pád a úraz už kolem padesátky? Podle odborníků je těch faktorů více. Tradičně je zmiňován celkově sedavý styl života, obezita a nedostatečná aktivita. Mnohé další faktory souvisí s narůstajícím věkem, jako například zhoršené vidění, zpomalené nervové reakce, nižší tlak související se závratěmi či zpomalené reflexy.
Pokud si všimnete, že se vaše rovnováha náhle zhoršila, je důležité řešit s lékařem potíže včas. Může jít o banalitu, související například s vnitřním uchem, ale i o závažné degenerativní onemocnění mozku, jako je Parkinsonova choroba. Ale i pozvolné zhoršování je možné řešit, například vhodnou fyzioterapií, ale i pravidelnou chůzí v nerovném terénu, která udržuje svaly a koordinaci těla v kondici.
Posilovat a aktivizovat zejména svaly nohou a hýžďové svaly byste měli už po čtyřicítce. Pro trénink rovnováhy jsou ideální takové sporty, které aktivně zapojují kolena i kotníky. George Locker doporučuje jako nejlepší aktivitu pro lidi středního věku například lyžování, bruslení, surfování a paddleboard. Senioři už s takovými sporty začnou jen stěží. V pokročilém věku Locker radí například cvičení tai chi.
theguardian.com, bmj.com, bristol.ac.uk
